Proč měnit zažité věci, když fungují. PROMISES tedy nadále pokračují v tom, co umí nejlépe. To znamená v melodickém doom rocku plném hořce pestrobarevných nálad. Ačkoliv předchozí album vyšlo v roce 2000, charakteristický rukopis made in PROMISES zůstal zachován. A to je dobře. Pravda, trochu se vytratila tehdejší překvapivost, nicméně nespoutaná energie předchozích (mladších) nahrávek je stále přítomna (viz "Last But Not Least" se svou rozbouřenou dramatičností). Na "In the Pharmacy" se bezpochyby obtiskly také životní zkušenosti načerpané z období krize kapely, takže místy se setkáme s poměrně rozvážnými pasážemi (například "Pacify Its Denial", kterou evidentně pohánějí neradostné vzpomínky). Na PROMISES je patrné, že jsou stále nesmíření s okolím. Nicméně svůj smutek neuvěznili v sobě, ale nechali mu možnost volně proniknout do melodií a textů. Tím se dostaly na album také motivy smíření a vyrovnání se s vlastním osudem. PROMISES své možnosti nepřecenili a svou rozbouřenou duši zkrotili do té míry, aby nemohla být spojována s potrhlou podbízivostí. Dobře si rozvrhli síly a stvořili kompaktní materiál, v rámci kterého se žádná z písní nemusí stydět za to, že je vybavena lacinými vycpávkami.