Disponuje naše maličká země větším klenotem a přiznejme si, kultem než je Pánovo Kladivo? Ano, je tu spousta uskupení, kterým slovo "kult prý sluší také: Krabathor, Root, snad i Torr... Ale jediní "štormovci dokázali - ať už chtěně či náhodou - s odérem kultovnosti pracovat a zúročit jej nejúspěšněji a dodejme - nejvkusněji. V kvantitě to není. Tři regulerní alba, z nichž to poslední bylo natolik rouhačské, že jej i pravověrní blackmetalisté nevydýchali + jeden sedmipalec, v našich končinách téměř raritní. To není moc. Možná právě proto je jakákoliv zprávička se jménem Master´s Hammer spojená tak vzrušující.
Když jsem se doslechl, že Franta Štorm chystá se svými chovanci něco nového, bral jsem to zprvu jako vypečenou novinářskou kachnu, posléze jako skoro-reklamní tak k "Šlágrům č.2. Skutečnost je ale jiná a já držím v rukou po čtrnácti letech další, čtvrté dlouhohrající album MASTER´S HAMMER.
Dost omáčky - jedná se o opravdový skvost. Bez okolků se zbavuji posledních zábran a hrdě volám do světa, že mám pro Frantu, Necrococka, Silenthella, Vlastu a Monstera (Valenta se neúčastnil) slabost. Chlapci se prostě po dlouhé době rozhodnuli zpříjemnit si podzim (života?) a nahrát pár majstr-štychů a splácat je pod vše a nic neříkající název konceptu "Venkovská operetta. A dílo se vydařilo.
Když poslouchám novinku, uvědomím si víc než kdy jindy jak důležité jsou obě tvůrčí poloviny kapely: Franta a Necrocock. Přestože hrubá kostra "Mantras vzešla z hlav Franty a Vlasty, byl to právě Necrocock, který dodal několik harmonií, backing vokálů a kytar (a slyším i "jeho klávesy, ač to booklet neuvádí), které jasně odkazují na jeho sólovou tvorbu. Franta - to jsou Master´s Hammer a sólo projekt Airbrusher, Necrocock zase Master´s Hammer a Kaviar Kavalier, Konvalium, NightVision, Necrocock.... Nádherná symbióza, kde jedna složka pracuje pro druhou a naopak. Díky tomu nejsou songy na "Mantras totožné ani s "Ritual, ani s "Jilemnickým Okultistou a ani s "Šlágry. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že novinka je lepší, barevnější, zajímavější než ceněný "Okultista. Srovnávat s první, ortodoxní a třetí ortodoxně neortodoxní deskou nelze.
Na celém albu, které vychází jak na digipaku, tak na LP, je cítit skvělá atmosféra setkání starších pánů na jihočeském statku, kde během poklidné pánské jízdy jen tak mimoděk spáchali třináctiskladbovou kolekci, u které se bavili přiměřeně svým náturám a svému věku.

http://www.mastershammer.com/photogallery.html

Album začíná ryzím blackmetalem ve svižném tempu. Ano, "Typograf potěší staromilce. Ale už čisté kytarové probrnknutí v první sloce "Domanín-a značí, že ne vše je tak, jak na první poslech zní. Mimochodem, popis této bezvýznamné vesničky je natolik fascinující, že bych se nedivil, kdyby se z něj do pár let stalo poutní místo fans. "Až já budu... je opět black jako víno. A tak dál a dál... První pořádný úlet přichází s "Bodhi. Deklamovaný text, opakující se kytarový motivek, samply.... "Červené blato, "Tympan a hitová/ý "Vrana uzavírají tvrděkovovou část alba, poněvadž to, co následuje potom patří spíše do sfér experimental-rocku. "Propesko, "Fantasie, etno kousek "Ganesha Mantra a uzavírák "Epitaf chtějí krapet otevřenější hlavu a nebudou pochopeny hned při prvním poslechu. Nová verze hitůvky "Jáma Pekel se víceméně příliš neliší od veleznámého originálu. Jiný rytmus, více čistého vokálu a čistých kytar...
Diamantem celé kolekce je vokál a texty. Franta neztratil nic ze svého charismatu (ostatně i na fotkách vypadá jako čert sám) a jeho vokál má stále svoji ostrost. O "štormovsky zvýrazněné poslední souhlásce nemluvě :-) Texty? Ta tam jsou vážná (?) témata z "Ritual-u. Dnes vládne vtip, nadsázka, sarkasmus, ale přesto popisnost a imprese. Pokud se jenom na tyto texty čekalo 14 let, stálo to čekání za to! Snad je: v "Propesko mi vadí Frantův výrazně recitovaný "...jak šutr v prdeli.... Tohle aristokrat neříká, protože ví jak lacině to působí...

Musím být ale férový a zmínit i zápory aktuální kolekce. V prvé řadě zvuk - rozhodně by mohl být lepší. Chápu, že výsledný sound je pravděpodobně daní za pohodu při nahrávání, ale automatické bicí nejsou nejpovedenější. Klávesy v úvodu "Typografa jsou hodně "old school - skoro vidím ty levné samohrajky, přes které se to do komplu tlačilo. Všechny ostatní jsou naopak hodně dobré...tudíž šlo asi o záměr. Problém mám s řazením skladeb. Poslední 3-4 experimentálnější bych viděl raději zamíchány mezi tvrdší a přímočařejší kousky - takto je album celkem výrazně rozdělelo. A postrádal bych kus "Fantasie - vokál je veden ve stylu recitace...a v ní vynikne nevhodnost Frantova hlasu pro podobné použití. Dokonce bych řekl, že slyším Tři Sestry :-) Celá tahle věc je jalová a mám z ní nijaký pocit.

Celá kolekce si zaslouží nálepku "progresivní...ale jestli black metal? Každopádně jde o tu nejsvěžejší písňovou kolekci, kterou jsem letos zaslechl. "Mantras mě baví...to je to správné slovo. Nuda zůstala kdesi před Domanínem :-) Deset z deseti!! Kult.

1. Typograf
2. Domanín
3. Až já budu...
4. Čerti
5. Bodhi
6. Červené blato
7. Tympan
8. Vrana
9. Propesko
10. Fantasie
11. Ganesha Mantra
12. Jáma Pekel
13. Epitaf


http://www.mastershammer.com