Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16428 x
CALES
22.10.2006 | 13904 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13428 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13332 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13322 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34330 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14364 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14214 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14202 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13906 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17481 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17448 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15729 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14667 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
ROGER WATERS

13.4.2007 Praha, Sazka Aréna



     Pátek třináctého, znám lidi, kteří mají-li použít v datu třináctku, raději napíší datum o den dřívější nebo pozdější. Datum 13.4.2007, umocněno ještě pátkem, bylo však velmi důležité pro těch několik tisíc lidí (bylo zcela vyprodáno), kteří si to v podvečer tohoto dne namířili do pražské Sazka Arény, aby zde zhlédli koncert kdysi jednoho z tvůrčích mozků skupiny Pink Floyd, Rogera Waterse.
     Sazka Aréna se pomalu zaplňovala, na pódiu bylo již vše připraveno, na velkém promítacím plátně zabírajícím v jeho zadní části celou šířku pódia, byla zobrazena fotografie rozhlasového přijímače ze šedesátých let, na němž leží model letadélka bitevníku z druhé světové války, před rádiem ze skví sklenička, kterou si docela dobře pamatuji ze školní jídelny a do které jsme dostávali kdysi každý svou porci čaje, pak ještě popelník a zcela v rohu načatá láhev zn. Johnny Wolker. Halou zní reprodukované tóny v podání Toma Pettyho, a tak to jde celou hodinu před osmou večerní. Nakonec nezbývá už nic jiného, než srdnatě obhájit vydobytou pozici před jevištěm a čekat. Úderem osmé ona fotka ožívá, z cigarety v popelníku najednou stoupá kouř a mění se i hudba, kdy je slyšet klasický rock’n’roll od Chucka Berryho. Najednou se objevuje ruka, dolévá sklenku whisky, dále se však obraz příliš nemění, a jen ruka sem tam bere cigaretu nebo sklenku. Je slyšet Elvise, pak ruka zkouší naladit jinou stanici, naráží na ABBU a rychle přelaďuje zpět na klasický rock’n‘roll. Mnohým návštěvníkům, zejména těm, kteří líně a pomalu zaplňují ochozy, snad ani nedochází, že koncert už vlastně dávno začal. V hale je stále ještě rozsvíceno, krátce před čtvrt na devět ruka při hledání stanice naráží však na jakýsi politický projev, světla zhasínají a pak už zní jen „ein, zwei, drai …“ a se skladbou In The Flash se na pódiu objevuje Roger Waters se skupinou a sborem tří černých vokalistek. Plátno začíná ožívat, objevují se na něm známe relikvie alba The Wall, tedy zkřížená kladívka a na postranních dvou plátnech jsou promítány záběry hudebníků včetně Waterse. I další skladba Mother pochází ze „Zdi“, po ní pak dostáváme porci psychedelie se skladbou Set The Controls For The Heart Of The Sun. Album Saucerful Of Secrets, ze kterého skladba pochází, vlastně udělalo koncem šedesátých let skupině Pink Floyd jméno. Projekce se tomu přizpůsobuje a jsme svědky záběrů z tehdejšího pokusu o videoklip, který Pink Floyd natáčeli ještě se Sydem Barettem. Poté zní halou teskné tóny kláves a kytara a všichni fanoušci dobře ví, že to nemůže být nic jiného, než Shine On You Crazy Diamond. Pomníček vystavěný Sydovi v polovině sedmdesátých let zní stále úchvatně. V projekci se také Sydova tvář objevuje. Něco mě nutí zvednout hlavu, neuvěřitelné, na mou hlavu nárážejí mýdlové bubliny, které se vznášejí celou halou. Dobrý, říkám si, netušíc, že za chvíli mi nad hlavou pofrčí nefalšovaný astronaut. Album Wish You Were Here je zastoupeno ještě Have A Cigar a samotnou Wish You Were. Se zpěvem vydatně Watersovi pomáhají členové doprovodné skupiny a samozřejmě ony tři černé pějící dámy. Waters ani nezakrývá, že není nijak dobrým zpěvákem, a klidně se nechává v některých vypjatých partiích zastoupit zcela. Myslím si však, že tento fakt nemůže nikomu vadit, vše je nastudováno tak, jako by tomu vždy tak bylo. Další dvě skladby pocházejí z alba The Final Cut, nepříliš oblíbeného, ale nesporně Watersovsky protiválečně angažovaného. První je Soumthampton Dock následovaná The Fletcher Memorial Home. První skladba je v projekci uvedena deštěm červených máků a s posledními tóny tohoto alba můžeme vidět koláž obalu alba včetně důstojníka britské armády s kudlou v zádech. Jen těžko říci, zda někomu dnes něco řeknou jména M.Teachrová, N.Beginn nebo Brežněv, ale jako by seděli před ním, k nim v Waters v The Fletcher Memorial Home promlouvá. Jednoznačná obžaloba militantní politiky a řinčení zbraní. V následující skladbě sahá Waters do své sólové tvorby. Album Amused To Death je zastoupeno skladbami Perfect Sense Part 1 & 2. Jedná se skutečně o jeden ze skutečných vrcholů koncertů, ne snad kvůli nafukovacímu astronautovi, který nám prolétal nad hlavami, ale zcela jistě kvůli strhující projekci zobrazující fiktivní stadion, kde jako v Colosseu spolu soupeří loď a ponorka, vše je komentováno jako při nějakém fotbalovém zápase a je slyšet nadšení davu jednak z vítězství ponorky s výbuchem na pódiu po zásahu torpédem a jednak zcela jistě ze strhujícího vokálního projevu jedné ze zpěvaček. Waters zdraví Prahu a tak trochu vysvětluje, jaký jeho zážitek ho vedl k napsání následující skladby Leaving Beirut. Celý příběh je v projekci zpracován jako komiks, kde vlastní dialogy jsou textem písně. Výborně vymyšleno. Záběry obřích komínů a bekot ovcí nenechá nikoho na pochybách, že se Waters vrací zpět k tvorbě Pink Floyd. Album Animals je zastoupeno takřka desetimunutovou peckou Sheep. Nad hlavami se nám prolétá nafukovací prase, popsané různými nápisy, jen namátkou STOP BUSH NOW!, HABEAS CORPUS MATTERS nebo WHAT AN ASSHOLE! (což bych tipoval jako vzkaz prezidentovi jedné zde nezmiňované velmoci). Tím to však nekončí. Odkudsi z výšin se na hlavy posluchačů snáší tisíce barevných konfetů, které tak dotváří atmosféru s hudbou, projekcí a létajícím prasetem. Pak si Waters znovu bere slovo a oznamuje, že bude následovat patnáctiminutová pauza. Zcela v rohu projekčního plátna se objevuje měsíc v úplňku, z aparatury se ozývá kvákání žab a další zvuky vyluzované nějakou další havětí. S běžím časem se měsíc zvětšuje, až doroste do maximálního rozměru, které mu projekční plátno dovoluje. Pak následuje jen zvuk dýchacího přístroje, vrtulník a všechno to, co jsme mohli slyšet na The Dark Side Of The Moon. Snad jen v On The Run jsou nepřehlédnutelné zvukové vstupy projíždějícícho vlaku, závodních vozidel nebo střelbu. Také vokální part The Great Gig In The Sky je další černou vokalistkou zazpíván perfektně a s grácií. S poslední skladbou alba The Dark Side Of The Moon se nad hlavami rozsvěcí obří hranol, jehož stěnami prostupuje paprsek světla, aby byl rozložen do barevného spektra, jak to známe z obalu tohoto alba. Většinu vokálních partů zpívají členové doprovodné skupiny a vokalistky. Opět si myslím, že vše vyznělo velmi přirozeně, jako by to tak bylo odjakživa. Krátká děkovačka a odchod celého ansáblu do zákulisí. Celé přídavkové divadlo však trvá skutečně jen krátce. Waters se skupinou se vrací a teprve nyní představuje všechny členy skupiny. Závěr se odehrává v duchu alba The Wall. Skladby The Happiest Days Of Our Lives, Another Brick In The Wall Part 2, Vera, Bring The Boys Back Home a Comfortably Numb odzpívává celá aréna spolu s Watersem. Následuje závěrečná série výbuchů a na plátně se objevuje opět rádio s plastikovým kitem letadla a lahví.
      Co lze ještě dodat? Skvělý koncert! Skvělý zážitek! Hudební, vizuální i duševní. Waters nechal naplno zaznít své antimilitaristické a protiválečné poselství, aniž by tím utrpěl kdokoli z posluchačů nějakou újmu. Pokud někdo z návštěvníků koncertu měl třináctku zafixovanou jako nešťastný datum, jistě pro prožití tohoto tříhodinového show toto datum omilostní a bude na tento večer vzpomínat, stejně jako já, s příjemným a lehce nostalgickým pocitem.

Setlist:
Prní část koncertu: In The Flesh, Mother, Set The Controls For The Heart Of The Sun, Shine On You Crazy Diamond, Have A Cigar, Wish You Were, Soumthampton Dock, The Fletcher Memorial Home, Perfect Sense Part 1 & 2, Leaving Beirut, Sheep
Druhá část koncertu: Speak To Me, Breathe, On The Run, Time, The Great Gig In The Sky, Money, Us And Them, Any Colour You Like, Brain Damage, Eclipse Přídavek: The Happiest Days Of Our Lives, Another Brick In The Wall Part 2, Vera, Bring The Boys Back Home, Comfortably Numb


zpět
Recenze přečtena: 3904x         Autor: Antonín Speierl