Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16428 x
CALES
22.10.2006 | 13904 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13428 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13332 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13322 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34330 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14364 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14215 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14203 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13906 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17481 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17448 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15729 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14668 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
PRO-PAIN, HEMLOCK a další...

17.4.2007 Ostrava, Arena Underground klub



No co si tady budu povídat. Pro-pain a jim podobných dvatisíceosmset filištínů, kteří, ač se celou existenci snažili co jim síly stačily, dělali opičky a vylomeniny nejnemožnějšího druhu, mě satanžel nikdy nijak extra nezajímali. O to víc sem sám sebe překvapil, při přistižení sebesama, jak cestou na šichtu hladově hledím na měké, chutně vzhlížející plagáty hlásající njujorský hárdkor gig v ostravských hvozdech. Tajemný zlý hlas v hlavě mi nakukal, že nemusím poslouchat furt jen neposlouchatelné martýrium, a tak sem mu v rozpacích přikývl. To mě však ješte onehdá nenapadlo tušení, jak za to draze zaplatím...

Ostudný den 17.4.panně 2007 sem teda všeho nechal jak to leželo a běželo, nenakrmil ani ty kury a králíky a vydal se na místo plagátem předem určené. Cestou potkávám kámošku Aviril co jede udřená jak pes z práce stejným směrem a za stejným cílem. Říkám si, že neska nebudu pít, tak kupujem sedmičku vodky. Pod záminkou pseudo hesla "...bude nás víc,nebudem se bát skínů nic!" se ještě stavujem na jeden fetácký pelech pro další zhýralce, jmenovitě pak paní X a Stifflerovu mámu. Aviril tam pod chabou záminkou, že z čuča je jí poslední dobou špatně, lije rychle do vodky kofi-ananasový džus podle staroarménské receptury a vyrážíme směr Podzemní Aréna. U vchodu nás jak na svinju nečekají žádné komplikace, a tak já se Stiffem dem zadarmo a baby platí po třistaosmdesáti kačenách.

Uvnitř už to roztáčí o stopéro domácí HAVE THE MUNCHIES. Vokálista je nějaký nachlazený či co, vynahrazujou to však super šou založenou na vypínání proudu při každém songu. Lidi se baví jak cip a popíjejí potmě lahodné teplé pivo z pvc kelímku za pětadvacet na prdel. Nutný luxus. U baru nám chcou mezitím vypálit ježkovy voči zapalovačem, ale pak grupa znenadání opět nahazuje eletriku a rozjíždí jejich nejlepší song, jináč též kavr od Brujerie.

Na chvilku se zakecávám s lahví vodky s ananasem a už vidím na pomyslném podiu kudrnatou chlapeckou kapelu kdovíodkud s prapodivným názvem X-CORE. Kluci jak ze žurnálu sou oblečení podle posledních výkřiků kalifornské mody a moc jim to sluší. Hrajou si hrajou, ale mě to leze jedním uchem dovnitř druhým okem ven, nemužu za to, je mi to líto, skoro brečím, ale pak dávají "Respekt", neboli taky kultovní to song z kompilace Brutal Assaultu a to už mi tedá nedá, bo se při tom nedá fakt sedět nebo klečet ani za mák. Chytám amok a skáču tam jak Pepek Vyskoč. Pak kucí vytáhnou vodněkad ešče pár songu, ale jelikož žáden znich už na cedlu z Brutalu nebyl, tak si du zase kleknout do kouta na hrách. V koutě už mezitím klečí docela dost lidí, je mezi nimi i Robin aneb ex vokanalista z Cerebral Turbulency, dáváme si zákusek a rady do života.

Pak eště chvilku zas kecám s lahví vodky a ananasem, rozhovor mi kazí jen seskupení přitloustlých amíků HEMLOCK kteří začínají na podiu péct nějakou moc hustou kávu. Vodka už skoro nic neříká, tak bych si i kafe dal a vrham se teda vší silou přímo do vroucího kotle. Všichni tam skáčou jak pominutí, asi tím jak je ta teplá káva horká, nejvíc de však ve vzduchu vidět bubeník Carnal Diafragma Pode. Pálí ho to asi fest. Na mém lakmusovém triku pomalu zjištuju že mi už opět není osmnáct jak mi zlá vodka nakecala, opouštím teda kavárnu dost bez dechu promočen. Stálo to však za to bo HEMLOCK kafe vařit opravdu umí. Však taky jaký byl pak nevídaný zajem o jejich vařečky, kterých však nebylo na rozdávání a proto jednu fásla kámoška Ivuška a druhou Aviril. Vodka už mi nic neříká, je docela vypitá a válí se chudák po zemi. Nezbývá než se jít bavit jinam a jinak, v čemž mi dost napomáhá ždejší přelevněné umělohmotné "pivo".

A jak si ho tak po douškách pomalu vychutnávám, vzpomínám při tom na nuda pláž Kopakablánu v Riju a nechávám se unášet na přecukrovaných vlnách alkoholického opojení,ani si nevšímám nějaké německé smečky SILENT OVERDRIVE, která se tudy přežene, natož tak nějakých divných týpků oblečených do eště divnějších oblečků jak z baru Modrá Ustřice, kteří furt neustále jak přiblblí všem opakujou "bude tu bomba, opuste sál!" Přicházím teda nerad k sobě a s malým podezřením,že nás chcou všechny ošukat, vylízám ven do tmoucí tmy z norských pohádek pro pamětníky. Pokřikem hutným jak mlha co by se dala krájet mě tam už vítá asi plusmínus 4OOhlavý dav podnapilých barabů a hašašírů a společnými silami skandujem jednoduchou říkanku PRO-PAIN! PRO-PAIN! PRO-PAIN! Ať se teda ti teroristi z blízkého panelového domu opravdu nevyspí.

Gejové odjíždí v antonech s nepořízenou a já už odmítám mít pojem o čase, proto další kávová bomba jménem PRO-PAIN vybuchuje asi se zpožděním. Jejich kává mi však dle všech předchozích předpovědných indícií příde proti prvotřídním vaříčum HEMLOCK trochu moc spařená. Můj úsudek potvrzuje i Pode Carnalista, kterého sem takto skákat ještě nikdy neviděl. Já se však jako on opařit nehodlám a ubírám se do exilu mezi mladé vlažné lidi, popostávající opodál. Společně se pak všichni o sebe třeme abychom se zbavili co nejvěčí teploty. Bavit se a pít už však není s kým, všecky pivní kelímky se totiž dávno smaží na rozžhavené podlaze jako nějaké futuristické omelety. Vtírám se jen k týpkovi z tento večer kultovních HEMLOCK abych mu řekl o tom jak neumím anglicky. Furt se chce semnou fotit, ale já už ho pak odmítam, nejsem totiž tak fotogenický jak bych ve skutečnosti chtěl. Sbírám po zemi ufritované kamárády a do kelímků, které stačili zachránit svými spařenými těly si dáváme vařící pivo na nuda pláži Kopakablána v Riju, kde mi najednou u stánku se švédskýma nanukama zazvoní v hlavě.....probouzím se v sychravě šedé Ostravě, umyju zakisané oči a jedu rozsekaně dojebaný přeplněnou tramvají na celý den do práce.



Foto: PRO-PAIN


zpět
Recenze přečtena: 3586x         Autor: Martin "Kino" Vašek