Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16430 x
CALES
22.10.2006 | 13907 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13430 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13335 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13324 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34332 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14366 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14217 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14204 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13909 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17482 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17450 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15732 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14671 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
ARAKAIN

20.4.2007 Praha, zimní stadion HC Slavia Praha



     Každý strůjcem svého štěstí. Říká se. A platí to více než stoprocentně. Hudební průmysl nevyjímaje. Stačí si připomenout kapelu ARAKAIN. Ta česko(-slovenská) metalová kolbiště brázdí už téměř neuvěřitelných dvacet pět let, a přestože se jí drobná zaškobrtnutí nevyhnula, svou vlastní tvář nikdy neztratila. Zatímco mnohé tuzemské skupiny nemají po třetím albu co nabídnout (ten výpis by byl příliš dlouhý, takže si každý může dosadit dle libosti…) a jejich muzikantskou vyprahlost pak musí hudební vydavatelství zachraňovat otřepanými mediálními triky, tak z ARAKAINovské krabičky nadále vypadávají energií a invencí obdařené nápady. A to už čtvrt století. Což už je pořádný důvod k oslavě. Navíc nutno zdůraznit, že se ARAKAIN nikdy nezřekl metalových zásad a nikdy neklesl pod hladinu podbízivosti. Výroční koncert hostil zimní stadion HC Slavie Praha v Edenu a je tedy jasné, že ani magazín Whiplash nemohl u této slavnostní chvíle chybět.



     První část dvou a půl hodinové akce se odehrávala v komornějším prostředí, kterému vévodily střídmá noblesa a elegantní bezprostřednost. Dvanáct ARAKAINovských písní dostalo symfonickou podobu a Honza Toužimský - zpěv, Jiří Urban - kytara, Mirek Mach - kytara, Zdeněk Kub - baskytara a Lukáš Doksanský - bicí vystoupili za doprovodu Plzeňské filharmonie. Prolnutí klasiky s metalovou rvavostí se nesnažilo za každou cenu exhibovat, ani vyčnívat, přesto nenudilo a přineslo to, co se od něj očekávalo. To znamená kvalitu a preciznost, které zasáhly tam, kde zasáhnout měly a které nemusely být poháněny lacinou vypočítavostí. ARAKAIN každopádně zvolil netradiční strategii, protože do orchestrálního kabátu oblékl vícero pomalých písní (mj. "Karavana slibů", "Marilyn", "Muzeum zla", "Ztráty a nálezy"). Ze skladeb tvrdšího ražení se narozeninové party s filharmonickým zátiším zúčastnily pouze ("Amadeus", "Gilotina" nebo "Návrat bohů"). Pokud jde o struktury skladeb, tak možná překvapilo, že většinu hlavních pasáží odtáhli filharmonici, přičemž metalový háv si zachovaly především vyhrávky. Kouzlo písní se ovšem rozhodně neztratilo. Navíc vynikla jejich tvárnost. I když je pravda, že některá aranžmá pro orchestr byly upraveny tak, že člověk zpočátku nepoznal, jaký song zrovna přichází na scénu. Ke zdárnému průběhu akce přispěli také hosté Lucie Bílá ("Zimní královna") a Aleš Brichta ("Půl století"), přičemž především "Zimní královna" byla vybavena takovou dávkou emocí, že by ji zajisté ocenili rovněž fanoušci Waldemara Matušky, kterým se přesně o týden dříve v ostravském Domě kultury Akord draly do očí slzavé vzpomínky při písních "Růže z Texasu" nebo "Slavíci z Madridu". A proto když se po sedmdesáti minutách končilo už téměř zlidovělým "Apage Satanas" muselo na duši hřát i přítomné filharmoniky. A nikdo nepochyboval, že šlo o zcela zasloužený pocit.
     Druhá polovina koncertu se už pohybovala v thrash metalové výbušnosti. A také tentokrát se retrospektivní výlet (mj. "Jsem trochu jako" z roku 1983) doplňoval se současností ("Vir" z posledního alba "Labyrint"). Písně se vybíraly opravdu pečlivě, žádné ARAKAINovské období nemohlo počítat s protekcí, pestrost nadevše. Dynamický "Adrian" však musel v playlistu figurovat snad za každých okolností. Při textu "…zbyl tady, poslední z řady, vrak doby, pomník obžaloby…" určitě nejednomu návštěvníkovi zaplněné haly bušilo srdce mnohem rychleji, než je obvyklé. Hostující Lucie Bílá ("Cornoutto", "Dotyky") a Aleš Brichta ("Gladiator", "Princess") sice místy až příliš okatě otevírali bránu od krámku s klišé produkty (což rozhodně nemají zapotřebí…), ale na druhou stranu obě dvě ikony české rockové scény smazaly tento handicap svým entuziasmem či nasazením, s jakým vystupovaly. Tyto položky by jim opravdu mohli závidět mnohem mladší interpreti. Jak už bývá obvyklé, všem oslavencům se rovněž podávalo obligátní šampaňské, nicméně ve chvíli, když na pódiu ťukaly skleničky a přály se další dlouhá léta, trochu udivilo (zamrzelo?), že nikde poblíž nelze vidět Petra Koláře, případně Marka Žežulku…
     Pokud by měla padnout obsáhlejší zmínka o Honzovi Toužimském, tak tomu ani v nejmenším nelze vyčítat nějaké pěvecké renoncy. Svůj hlas vede sebejistě, umí se drsně rozdovádět, stejně jako nostalgicky zasnít se; náročné pěvecké pasáže zvládá s lehkostí a s naprostou suverenitou. Jen s tou pódiovou prezentací je trochu na štíru. Své předchůdce ve frontmanovské roli zatím netrumfnul. Až příliš úzkostlivě se drží "stylizace" do němé sfingy. Jeho vnitřní prožívaní zpívaných písní je sice zcela evidentní, ale rozhodně by svůj "prospěch" u kapely ještě vylepšil, kdyby se zaměřil více na komunikaci (jak verbální, tak neverbální) s publikem. A to i přesto, že jednoznačně zvolil jiný styl vystupovaní než Aleš Brichta nebo Petr Kolář.
     Oslava to každopádně byla velkolepá. A povedla se. ARAKAIN se ukázal jako štědrý hostitel a odměna, kterou si vysloužil, mu v uších bude znít ještě hodně dlouho. Na podobně vydatné a burácející ovace se rozhodně nezapomíná. Jen je škoda, že policejní orgány už nedovolily zahrát bonusové skladby "Jesus Business" a Černý koně"…
Role předkapel padla na seskupení DYMYTRY a NOID CREW.

PLAYLIST 25 LET ARAKAINU

ARAKAIN + SYMFONICKÝ ORCHESTR

1. Bláhová víra
2. Karavana slibů
3. Amadeus
4. Muzeum zla
5. Marilyn
6. Návrat bohů
7. Zimní královna (L. Bílá + Honza)
8. Strom života
9. Půl století (A. Brichta)
10. Gilotina
11. Ztráty a nálezy
12. Apage Satanas

ARAKAIN

13. Prázdnej kout
14. Ďábelská hra
15. Jsem trochu jako
16. Adrian
17. Gladiátor (A. Brichta)
18. Princess (A. Brichta)
19. Strážci času
20. Cornoutto (L. Bílá)
21. Dotyky (L. Bílá)
22. Ptáci z ráje
23. Kolonie termitů
24. Vir

PŘÍDAVEK
25. Proč


zpět
Recenze přečtena: 4118x         Autor: Petr Bidzinski