Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16428 x
CALES
22.10.2006 | 13904 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13428 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13332 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13322 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34330 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14364 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14214 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14203 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13906 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17481 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17448 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15729 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14667 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
BRUTAL ASSAULT Vol. 12

9.8.-11.8.2007 Jaroměř, pevnost Josefov





Je krásné vidět jak se vyvíjí jeden z nejstarších tuzemských festů. Pamatujete ještě jeho první místo konání na Obůrce?? Minimální pódium, dva stolečky s distrem a dost. A letos?

Vyrazit jsem mohl až ve čtvrtek večer, vyzbrojen příjemnou únavou z pracovního dne a zároveň očekáváním jakýže bude ten letošní, opravdu světově nabitý BRUTAL, jaký bude nový areál (když ten opravdu pěkný, leč malý ve Svojšicích přestal vyhovovat)… Při příjezdu do Jaroměře je hned zřejmé, že se tu bude něco páchat. Cedule „brutal assaul“ mě neomylně vedou k opevněné čtvrti Josefov. Už vidím stovky černě oděných postav, desítky aut….a to se má při vjezdu do Josefova ještě „zhoršit“. Při cestách uličkami potkávám další a další zoufalá auta, která (někdy marně) hledají pěkné místečko pro další tři dny. Jedno místečko jsem sice našel relativně brzo, ale při pohledu z okénka na party místních oteplákovaných a ořetízkovaných teenagerů jsem zbaběle zařadil za jedna a přesunul se dále – a to do blízkosti vstupu do podzemních kasemat pevnosti Josefov. A hned jsem si slíbil, že jedno dopoledne je navštívím, ať se povznesu i jinak než hudebně…

Asi po kilometru chůze jsem před bránou areálu a nutno říci, že se jedná o opravdu velký areál. Kdepak jsou doby Obůrky??? Dvě velká pódia, jejichž označení A a B je opravdu jen a pouze orientační, mezi nimi šikovná obří obrazovka. Celý areál se od pódií mírně svažuje dolů, tudíž obrazovka je hodně vychytaným tahem. Právě začínají ROOT a zdraví svoje příznivce z Polska, Německa, Rakouska, Švédska (?), Dánska(?)…. Co se týče fans: zaregistroval jsem hodně Poláků (aby ne, když to mají co by kamenem dohodil), Němců, Maďarů, Bulharů….a samozřejmě Slováci, které snad ani nebudeme do cizinců počítat. Co se týče občerstvení: dva velké pivní stany (Gambrinus 10 – 1 žeton), cca tři bary (malý panák – 1 žeton), jedna čajovna/dýmkárna (nebyl čas vyzkoušet a vlastně ani místo – bylo neustále narváno!) a spousta stánků s velerůzným jídlem (bagety, falafel, párky, kuřata, buchty, pečivo… bageta – 1 žeton, 2 párky v rohlíku – 1,5 žetonu). Dodejme, že 1 žeton 25 korun jest. A co se týče prodejců hudebnin: narváno. Všichni zásadní tu byli. Shindy (obrovský výběr triček s motivem aktuálního BRUTAL ASSAULTu), Crystal, Metal Age, Mystic, Obscene, Lacerated Enemy, Epidemie, MAB, Rock Paradise, Khaaranus…a já nevím kdo ještě. Prostě moc! Ceny – pokud si člověk fikaně obešel více stánků – byly příjemné. Myslím, že vymlouvat na vysokou cenu cédéček se mohl jenom lenošný blb. Já sám jsem podlehl lákavé nabídce celkem 6x (no řekněte, poslední BEHEMOTH za 250, poslední MY DYING BRIDE za 250…).

Zdaleka se nedalo koukat na každou kapelu a díky tomu, že kapely končily a začínaly hrát ihned po sobě jako na běžícím pásu, málokdo vydržel byť jen čtvrt dne ve stoprocentním zátahu. My starší jsme postrádali jednu jedinou věc – a to bylo něco jako lavičky. Ty byly pouze v pivních stanech. V tom byly Svojšice fajn… Sednout si, popít a pokecat? Ne. Pouze na stojáka někde mimo dosah zvuku z pódia. Což je škoda a celková únava je hned blíž a blíž… Ohledně střídání kapel: na hodinky jsem se sice nedíval, což bych jako pisatel reportu asi měl…ale vše šlo jako na drátkách. Jedna kapela končí a v ten moment je už druhá na druhém pódiu nazvučená a začíná… Dokonale sehrané, někdy až příliš. Ale vždycky se nadávalo na předlouhé zvučení…tak teď to máme!!

Nemohl jsem a vlastně ani nechtěl sledovat úplně všechno. To by byla otročina. Takže pouze ty nejzajímavější momenty, nebo ty, ke kterým jsem se připletl.

SUFFOCATION – kult jeden z největších. Inu, špatné to nebylo, ale nejsem jejich fanda. Nepřišlo mi to ani nijak extra technické – jak se o Suffo často mluví. S přehledem zahrané, šlapavé, tak jak to má být – nic víc ani míň….kvalitní detík! Rozhodně slibný začátek…

DARK TRANQUILLITY – vzpomínám na staré dobré časy debutu „Skydancer“…..ale to už je dávno. Přesto mě DT posledními počiny potěšili a stejně tak i jejich set. Energické, vizuálně dobře provedené a s velkým ohlasem. Rozhodně hlavní hvězda večera! Bylo zajímavé sledovat, jak se změnila metalová móda samotných muzikantů. Orvané džíny? Bunda jako ze sekáče? Ha, DT byli jako z módního žurnálu. Být ženská, cpu se jim do šatny co to dá….

DODHEIMSGARD neboli DHG – co si o nich mám myslet? Čekal jsem avantgardní black z progresivního Norska, ale na pódium vyběhla parta zmalovaných maníků a zvučila, mezi tím mluvila…a to celé přes půl hodiny. Pak jsem se dozvěděl, že už hrají. Buď to bylo vysoce originální nebo to byla blbost. Jsem stále na vážkách a budu muset do celkového názoru na DHG nechat promluvit studiovou nahrávku. Nechápu co si o nich myslet. Naprosto mne jejich vystoupení nechytilo. V půlce jejich setu odcházím nočním Josefovem vstříc mému loži na předním sedadle spícího vozu….

Den druhý jsem zahájil krátkou návštěvou Jaroměře a opětovným slibem, že se do podzemních chodeb, jejichž vchod mám o nosu prostě musím podívat…

ADOR DORATH – proč dal Shindy svoje koně tak brzo?? Jejich atmo/black/?? v denním světle asi není tak působivý jak by mohl být. Zpěvák ve výborné náladě, komunikace s lidmi na jedničku. Nemůžu si ale pomoct, model „black/death ječák a operní diva“ mi příjde už hodně retro. Nevím jestli statická zpěvačka není ten pomyslný řetěz, ze kterého by se mohli AD utrhnout a nabrat ještě větší otáčky… Jako by vše dělali s ohledem na skutečnost, že mají operní vokál….ale lidi se bavili, a tak to má být, ne?

LE SCRAWL – hodně ujetý avant-grind s image Laury a jejích tygrů. Zábava, uvolněnost, pohoda a přesnost….

UPRISE – grrr, nová hvězda na české grindeath scéně. Mix lidí z Contrastic, Ah.Granujo, Al.Mental, Int.Bizzare. Příznivci těch nejtvrdších odnoží můžou jásat, protože UPRISE zvládají živě s přehledem. Civilní vystupování tak, jakoby si odskočili právě z fronty na pivo, instrumentálně levou zadní…sakra, dobré!!

DESPISE – na ně jsem se těšil hodně, protože z alba znějí výtečně. A chutné bylo i živé vystoupení. Totální nasazení, instrumentace v pořádku, oživění dvěma hosty a tomu odpovídala i skvělá odezva posluchačů, kteří nechtěli DESPISE pustit z pódia. Z těchto výtečných deťáků se stává vývozní artikl per excellence! Mimochodem, tuzemskou kapelu s lépe zvládnutým merchandise jsem ještě neviděl. Celý stánek plný triček, mikin, bund, větrovek, čepic……. Takhle by to mělo vypadat.

GOREROTTED – nečekal jsem nic a to nic mě málem zabilo. Ve čtyřech nás tito Angláni roznesli na grindových kopytech. Technická dokonalost povýšila grind na vyšší umění a já jen s úsměvem vzpomínal jak kdysi zněly gind coreové kapely. Bývalo to o tom hrát pouze rychle a podladěně. Tohle ale už dávno neplatí a tihle gentlemani nám to setsakramentsky ukázali. Skvělý basák!! Sestava s jednou kytarou zněla mnohem plněji než leckteré dvojkytarové zápřahy tady na festu. Kdo umí, umí – a já hned utíkal pro jejich poslední CD!



Foto: GOREROTTED

MISANTHROPE – roztomilí hlemýžďožrouti v čele s úchvatným Phillipem jsou jedním z mých osobních kultů, poněvadž jejich alba „Visionnaire“, „1666 theatre bizzare“, „Libertine Humiliations“ atd jsou tím, co formovalo jakési avantgardní cítění celé jedné generace (ano, nepřeháním!). Dnes jsou již naživo o něčem jiném. Hlavně tedy o melodickém deathmetalu kříženém s klasickým hevíkem, Phillipově showmanství („Francouzi a Češi jsou bratři v metalu“, „přijíždíme k Vám ze starobylé země Francie…“ to vše při jeho úžasně roztomilé vizáži) a excelentních výkonech basáka Jean-Jacquese a kytaristy Anthonyho. Nostalgie? Ano, trochu ano…ale i tak jsou se svým heavy/deathem „made in France“ MISANTHROPE pořád zajímaví. Mají specifický zvuk (i když bych si je dal raději s dvojitou kytarou a klávesami – tak jak jsem je viděl na DVD), originální plačtivě francouzský vokál, frontmana, který zblbne všechny a v zásobníku skvělé hity (škoda, že z nich řada nezazněla)…



Foto: MISANTHROPE

E-FORCE – zbaví se někdy Eric nálepky „ex-VOIVOD“? Hudebně rozhodně, protože on teď klepe dost přímočarý mix thrashe, heavy metalu a řekněme Motorhead. Rychlé, svěží, šlapající, sympatické…leč ne zas tak moc originální. A to se vsadím, že stačilo napsat na program „E-FORCE = ex-VOIVOD“ a pod podiem by bylo ještě plněji…ale to by asi Eric nechtěl. I když zahráli „Nanoman“ jeho bývalých chlebodárců…



Foto: E-FORCE

CYNIC – je snad větší kult? Kapela, která vydala jedno jediné album, které totálně změnilo hudební historii a teď po 14 letech se tu jen tak mimochodem zjeví… ? Atheist mi loni utekl, což snad ještě bude šance napravit. U CYNIC to může být všelijak a tak jsem rád, že jsem byl u toho. Na pódiu jsme mohli vidět čtyři krasavce jako ze žurnálu, kteří se soustředí na nástroje a na instrumentaci. Show víceméně nulová. Zvuk nic moc, navíc v tichých pasážích rušen vedle zvučící kapelou. Předtočený brutální vokál, melodický vokál naživo od Paula Masvidala, který je společně s Sean Reinertem jediný, kdo z původní sestavy sebral odvahu. Ale jak mi bylo později vyjeveno, Shawn Malone se účastnit nemohl díky své učitelské praxi. Inu nevadí. Budu se rouhat, ale poznat to nijak nebylo. „Náhradníci“ v sestavě jsou minimálně stejně dobří. Přednes víceméně jako z desky. Jedna nová, pro mě méně výrazná skladba (což je způsobeno ale hlavně tím, že ji nemám naposlouchanou). Masvidalův zefektovaný vokál mi nepřišel dvakrát jistý. Ale šlo o to že VIDÍME CYNIC! Velmi subtilní Masvidal stál uprostřed pódia, mezi písněmi tichým hlasem projevoval radost (!) nad tím, že můžou hrát právě zde a že se jedná o první koncert ve východní části Evropy. Kapela nemá smlouvu, ale to by snad neměl být problém. Nový materiál se píše…uvidíme. Byl to rozhodně zvláštní pocit vidět něco/někoho, koho jsme znali pouze z kazet a o jehož koncertě jsme pouze mohli snít. A teď je to najednou tady a já mám skoro pocit lítosti, že další modla padla k zemi a já JE VIDĚL. Podobný pocit jsem zažil u Kinga Diamonda, Mercyful Fate, Yes… Je to pocit, který už nastupující internetové generace asi nezažijí. Byl jsem potěšen…skoro posvátná chvíle a já uznávám, že nemohu být vůbec objektivní…

MALEVOLENT CREATION – jejich produkci jsem pozoroval jenom tak koutkem oka a ruku na srdce, MC se mi líbili jenom jednou – a to na nějaké CD kompilaci System Shocku. Death metal. Nic víc a nic míň. Leč tuna lidí se na ně těšila a tak je to správné! Holt, je to klasika!

MADBALL – si pamatuju z klipu „Down By Law“ a v hlavě mi utkvěl nepříjemný frontman. Ale čas rány zhojí a dnes už mi Freddy Cricien nevadí. MADBALL produkují skákavý mix HC a metalu. Je to ve svém stylu dobré, ale chytá mě to asi tak jako loni SICK OF IT ALL…tudíž minimálně. Ale při poslechu/pohledu na vařící kotel v josefovské pevnosti jsem zatoužil po tom, aby mladí měli ve svých mobilech MP3 playerech raději skákačku MADBALL než skákací blbosti ála Linkin Park.

KATATONIA – pro spoustu lidí kult jako kráva! Inu, zlé to nebylo. Zaslechl jsem názor, že na open-air se takováhle intimní muzika hodí méně než do začouzeného klubu. Možná na tom něco je. Člověk KATATONIÍ nenakažený mohl vydržet tak 3-4 skladby, pak se vše neznalému trochu slévalo v jedno. Taková hudba ani ryba, ani rak. Pro metloše měkké, pro popíkáře tvrdé. Vizuálně bylo vše OK, hudebně by to chtělo vychytat ve zpěvu mršky, falešné notičky. Ale suma sumárum – pohoda!

PAIN – pro někoho odpad a přesládlý pop, pro mě hodně příjemné zpestření, dobré řemeslo, chytlavost a tvrdě-metalová diskotéka typu LiveEvil. Neřeknu tady ani slovo proti. Já se bavil a skvěle. Hity jako „Just Hate Me“ nebo „Shut Your Mouth“ jsou prostě dobře napsané – říkejte si co chcete. Celé album možná nudí, dvouhodinový koncert možná nudí…ale na BRUTALu mě PAIN velmi potěšili! A Peter má charisma jako prase! Škoda přeškoda, že Petera nedoprovázely stejné muzikantky jako na DVD „Life Is Overrated“…¨



Foto: PAIN

SOULFLY – snad poprvé se čekalo na začátek setu déle než je zdrávo. Obrazovka poprvé a naposledy vypnuta. Očekává se příchod hvězd. Leč zvuk dvoukytarového tandemu byl z těch slabších a lepšilo se to pomalu. Navíc snad po druhé skladbě Maxík odkládá kytaru. Nemohu se zbavit dojmu, že SOULFLY vystříleli největší pecky hned v úvodu – „Prophecy“, „Babylon“, sepulturácké „Roots“, „Refuse/Resist“…později jsme slyšeli jeden kousek od Nailbomb a snad největší peklo propuklo při „Inner self“. Být Maxem, tak mě to možná i naštve…. Show jsem sledoval z boku pódia, poněvadž dostat se dopředu byl sebevražedný výkon. Nemohu nepřiznat, že jsem čekal větší náhul, větší nasazení. Jasně, Cavalera je roztomilý dreadatý medvídek a Rizzo na kytaru válí…ale něco tomu chybělo. Takový výkon na půl plynu.

GORGOROTH – orthodox narrow-minded black metal, takhle nějak bych mohl odbýt následující vystoupení. Black metal ve své nejryzejší podobě. Warpainty, rychlé a ještě rychlejší skladby, pózy, které na black metalu tak milujeme… A taky neuvěřitelná nuda. Na druhou stranu – konečně ten typický neokrášlený black metal. Klapky na oči a frrrrr….. A po třech skladbách pryč!

ENSLAVED – ani nevím jak jsem vydržel tak dlouho. Tenhle dramaturgický tah jsem nevítal s radostí. Začátek v 1:20?? Ale budiž, sirky do očí a jdeme na to. ENSLAVED jsou nesmírně zajímavou kapelou, která prodělala celkem solidní přerod v pěkně progresivní partičku. Začali se mi líbit s albem „Below The Lights“ a pokračovalo to dále. Jejich hudba vychází z mrazivého vikingského black metalu, ale je plná melodií, aranžérských zvratů a atmosférických pasáží. ENSLAVED zlomí skladbu v půli a varanžují do ní melodickou nebo uhrančivě hypnotickou vsuvku. Dokáží s přehledem udržet Vaši pozornost a doslova přenést tam někam nahoru do Norska, kde fouká vítr do hustých vikingských vlasů. Velký zážitek! Srdíčko plesalo…



Foto: ENSLAVED

Ráno jsem si pochrupkal trochu více…no a co. Dovolená je dovolená a navíc sobota je sobota. Do těch katakomb se jednou budu muset zajet podívat….shánění potravy je přednější. Jsem kulturní barbar!! Pohrdám sám sebou.

HACRIDE – prý je to dobré, tak proč se nepodívat! Opět jsem si všimnul, jak hutně zní jedna kytara oproti některým kapelám s dvojicí šestistrunek. Neuvěřitelný tlak! Basa, kytara, bicí a zpěv v dokonalé souhře. Působili na mě podobně jako loni Textures. Našlapaný a natlakovaný mix moderního meshu-thrashe a spousty melodií. Vokál v pořádku, k provedení nemám naprosto námitek! Nářez! Staří psi – pozor na mladé kapely!!! Jejich novinku „Amoeba“ si musím sehnat…

DIE APOKALYPTISCHEN REITER – chystám se jít se natáhnout a nabrat síly na večer. DAR jsem kdysi slyšel na kazetě a upřímně: nic moc, spíš nuda. Takže jsem neplánoval pro dnešek nic, co by s nimi souviselo. Ale ta pekelná děvka Zvědavost! Dobrá, počkám jen na kousek první věci a jdu… Jenže DAR mě chytnuli za prdel a zamávali se mnou a ostatními tak, že jsem nevěřil vlastním uším. Divadlo, cirkus, kejklíři, thrash, black, lidovky, show, show, show… Tři uhrančiví muzikanti vepředu, klávesák s latexovou maskou, zavřený v kleci, spolehlivý bubeník. Hlavní postava s holou lebkou a pekelnými licousy je komediant až na půdu, skáče, tančí, s přehledem zpívá a dokáže zblbnout všechny v publiku. Hudebně je to thrash, mixnutý s blackem, ponejvíce ovšem heavy metal s pořádnýma koulema a nedílnou částí jejich hudební koláže jsou lidové německé halekačky. Já vím, už vidím jak se šklebíte…ale zapomeňte na Onkel Tom a podobné kraviny! Jejich folklór je v tom celkovém mišmaši obsažen přesně tak akorát. Už ani decku víc nebo míň. Přesně tak, aby DAR byli pro mě asi největším překvapením. Publikum zpívalo, krásná blondýnka byla vytažena na pódium, kde si zatančila a pak byla uzavřena do klece s latexovým klávesákem. Dva metloši byli víceméně úspěšně posazeni do nafukovacích “battleships“ a neseni na rukou publika. Uvolnění po všech těch čertech a zabijácích…skvělá zábava!! Minimálně koncertně určitě!

ZYKLON – těšil jsem se moc a mělo to být první, panické (od slova panic) setkání s touto superkapelou. Ale nekonalo se. Nebýt „emperorovské“ minulosti (??) jejich členů, vykašlal bych se na jejich set asi úplně po druhé skladbě. Celé mi to přišlo nějaké nevýrazné, kluci jako by se báli šlápnout více na plyn. Jejich míchanice blacku a deathu byla …dobrá.
Ale…

KEEP OF KALLESSIN – z alba „Armada“ znějí mnohem lépe a zajímavěji. To je něco úplně jiného. Tady mě nudili až k smrti, blbý zvuk, průměrný black metal – po třech skladbách odcházím.

MADDER MORTEM – spousta lidí tuhle partu pasovala dokonce na jednu z nejhvězdnějších a nejzajímavějších na celém třídenním festu. Uff, co napsat!? Utvrdil jsem se jen a pouze ve svých názorech. Nafouknutá bublina, x-tý klon Orphanage, Lacuna Coil a Within Temptation. Naprosto obyčejná hudba s několika pěknými motivy (většinou refrény). Hodně odvázaná frontmanka, která dokázala až nečekaně pobláznit dav před pódiem. Hlasově už tak přesvědčivá nebyla. Ajaj, toto tahalo za uši…ale není vždycky posvícení, že? Upřímně jsem byl zklamaný z toho, že jsem zklamaný.

VADER – výtečné! V nové sestavě jim to hraje ještě lépe než kdysi. Ultrarychlý bubeník! Staré fláky jako „Silent Empire“ nám naservírovali ještě rychleji než na originálu. Perfektní pódiová prezentace nikoli na úkor hráčské dovednosti, odpovídající světla a celý set ozvláštněn dvěma intermezzy. Nářez, nářez a zase nářez! Ano, mám pro ně slabost! „Impressions in blood“ je povedené album, na kterém VADER nabírají druhý dech – a živě to potvrdili. Nemusel bych uvádění skladeb v polštině (i když to nebylo nezajímavé) a nemusel bych závěrečnou „Raining blood“, protože si myslím, že VADER nemusejí vyžívat z coverů. Bravo! Polsko má opravdový poklad.

SATYRICON – novodobí spasitelé black metalu? Hvězdy z Norska? Jisté je, že Satyr je sympaťák, inteligentní týpek a jeho vystupování bylo až příliš prosto nabubřelých grimas a manýr. Anebo jsem mu je nevěřil. Po shlédnutí Gorgoroth bych v těch pobledlých shrbencích SATYRICON ani netušil black metalovou smečku. Začalo se s problémy, kdy nehrála mezi lidi kytara, a tudíž jsme bylo svědky avantgardního remixu, kdy slyšíme bicí, vokál (skvělý!) a zbytek jen z pódia…ale celý Brutal Assault se ozval a bylo po srandě. Jsem na rozpacích, špatné to nebylo, ale na zadek mne to neposadilo. Bylo fajn zažít SATYRICON naživo, ale vzpomínat budu na jiné koně. Prostě nejsem ten správný satyrikoňák.

To byl tedy namátkový report. Kapel hrálo mnohem více, ale není v silách jednoho obyčejného smrtelníka zreportovat vše.

Letošní BRUTAL ASSAULT je za námi a já se musím poklonit Shindymu a spol za organizaci, která sice ještě někde má trhliny (dvě korýtka s vodou na umývání pro 10.000 lidí??? hned první večer se za scénou a dále může procházet každý kdo chce???), ale míří směrem ke kvalitě.
Zastavit se musím u návštěvníků festu. Možná jsem nebyl ve správnou dobu na správném místě, ale nepotkal jsem se s žádnou rvačkou nebo echt-opileckými výlevy. Ale pozor, pouze u našinců. Jinak všichni víme jak se v Polsku chlastá. Stín na zdánlivou bezproblémovost návštěvníků vrhají jen fans z Německa, kteří přijedou, vyloží si kempingový nábytek, vytasí alkohol, ohulí ortohodox black metal naplno a začnou pořvávat mimo areál po obyčejných lidech, nemetalistech. Hlášky jako „I hate tourists“ nebo „jude“ mi příjdou hodně nízko a němčinu nemusím fakt dlouho slyšet. Nechápu totiž filozofii přijet x-set kilometrů na třídenní fest a od rána do pozdního odpoledne kalit jako hovado a poslouchat hudbu, zatímco živá hudba se produkuje necelý kilometr od nich. Nechápu, leč musím tolerovat…bydlím totiž nějaký ten kilometr od Velké ceny v Brně a vím jak to chodí tam. Deutschland űber alles.

BA 2007 je mrtev, ať žije BA 2008!!


zpět
Recenze přečtena: 4808x         Autor: Krusty