Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16430 x
CALES
22.10.2006 | 13907 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13430 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13335 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13324 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34332 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14366 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14217 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14204 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13909 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17482 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17450 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15732 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14671 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
NOC PLNÁ HVĚZD 2008

27.6.-28.6.2008 Třinec - Borek



Už pošestnácté se fanoušci kvalitní rockově-metalové muziky vydali na třinecký Borek, aby shlédli festival Noc plná hvězd. Což je číslo, kterým se může pyšnit málokterý pořadatel tuzemské hudební akce. Nutno si sice přiznat, že letošní playlist nenabízel žádné trhákové záležitosti, přesto o hodnotné muzikantské zážitky nebyla nouze. Nechyběly ani oblíbené festivalové parády soustředěné především do zábavného městečka a jako tradičně spolehlivý výkon odvedlo moderátorské duo Jaroslav Špulák a Milan „105 kilo“ Krajčí. Suma sumárum opět se nabízelo za velmi přijatelný peníz prožít nezapomenutelný začátek prázdnin. A ti, kdo tak učinili, rozhodně nelitovali.



Pátek, 27. června

Úvodní taktovka černé scény, jak pro letošek organizátoři přejmenovali hlavní pódium, byla svěřena melodickým partičkám WITCH HAMMER a SALAMANDRA. Ty se nebojácně pustily do souboje o diváckou přízeň, a určitě neprohrály. Ačkoliv své snažení začínaly v době, kdy se většina zaměstnaných v této zemi ještě prohýbala pod tíhou pracovních povinností. Získané postřehy se mohou v budoucnu kdykoliv hodit. Na druhou stranu obě kapely by si jistě dokázaly představit lepší zvukové podmínky. DEBUSTROL patří mezi stálice Noci plné hvězd a hned ze startu vypustil pekelně svatou trojici „Yugoslavia“, Údolí Hádu“ a „Vyznání smrti“. Přesně podle taktiky, okamžitě na sto procent, a postupně ještě přidávat. Stále se ostrými pálilo přímo do středu thrashového pentagramu.

DEBUSTROL

Motorová pila si+ sice tentokrát žádný zářez nepřipsala, nicméně vzpomínka na loňské dovádění premiéra Topolánka během písně „Vyhlazení“ (krátká ukázka tady: http://www.youtube.com/watch?v=tVBlQAlWQ9Y&feature=related) proběhla. Letos však tato strategická pozice zela prázdnotou…
Pozici nejdivočejší koncertní kapely poté zcela suverénním způsobem obhájili HARLEJ. A co na tom, že Kolins s Liborem Fantou měli v nohách, rukách a hlavách už předchozí náročnou čtyřicetiminutovku. Tomáš Hrbáček si nejprve pochutnal na výborném uzeném masíčku a následně se svými kumpány naservíroval natěšeným fanouškům plejádu hitů, v rámci kterých se připomněla „Malá nevěrná holka“, seminář na politické téma se jmenoval „Z Cuby kiwi“ a samozřejmě, že se rozvířila debata o „Přirození“. Nebyl by to ovšem HARLEJ, pokud by do svého programu nezařadil něco navíc… V tomto případě se režírovalo podle notiček mistra Kolinse. Ten po písni „Svářák“ poslal do publika kontroverzní dotaz: „Líbila se vám tato píčována?“ Načež se ozval mohutný souhlas, a „Svařák“ se podával podruhé. Jak jednoduché a přitom účelné. Česká televize určitě neprohloupila, když si pro přímý vstup do jedné ze svých relací vybrala právě HARLEJ.
Po THE STREETFIGHTERS a GIPSY WERK zahalily béčkovou (tedy žlutou) scénu nostalgicko podmanivé tóny GREEDY INVALID, které vystřídali GALACTIC INDUSTRY. Působivý elektronický metal stále více podléhá vlivu zpěvačky Milady Miltákové. Díky jejímu opernímu vokálu se sice „Galaktici“ odchylují od podobně zaměřených skupin, přesto se tentokrát možná až příliš spoléhalo na její hlasové umění. Každopádně pokud by se vyhlašovala soutěž o nejčastěji fotografovaného interpreta šestnáctého ročníku, první místo by jí zřejmě neuteklo. Hard coreovou show na jedničku s hvězdičkou předvedla jihočeská LOCOMOTIVE. Agresivitou nasáklé české texty přišli přímo před pódium podpořit také Kolins s Liborem Fantou. A stejně jako ostatní přihlížející obdivně pokyvovali hlavou.
Oblíbené hudební těleso LEGENDY SE VRACÍ zažilo poprvé koncertní atmosféru Noci plné hvězd. A rovnou pod vlajkou černé scény. Nicméně půlhodinové vystoupení čtveřice Petr Šiška, Roman Izaiáš, Libor Pyško a Andonis Civopulos se ukázalo jako krátké. LEGENDY SE VRACÍ se takhle soustředily výhradně na precizní předvedení šlágrů z rockové historie, zatímco vtipné proslovy Petra Šišky se musely stáhnout do pozadí. Škoda. Humor je totiž ta složka, která kvartetu dodává svěžest a odlišuje ho od ostatních předělávkových bandů.
Roli hlavní hvězdy festivalu si poté vyzkoušeli NAZARETH. Rocková jistota se čtyřicetiletou pečetí působila nenuceně, přičemž uznání vyjadřovali nejen letití pamětníci.

NAZARETH

Zpěvák Dan McCafferty sice naznačoval, že má problémy s kondicí, nicméně vše podstatné se stihlo. Včetně cover verze „My White Bicycle“, kterou Tomorrov hráli už v roce 1967. Tedy v roce, kdy se většina návštěvníků pohybovala někde mezi neznámem a absolutním neznámem… Nepřekonatelná balada „Love Hurts“ dokonce zazněla dvakrát. A jistě by se díky její kouzelné naléhavosti snesla i potřetí. Opět béčkovou scénu si zvolili ROOT. Letos však premiérově s Evilem, jakožto kytaristou a Markem „Deadly“ Fryčákem za bicí soupravou. Soudržnost kapely ovšem narušena nebyla. A bylo druhořadé, jestli se hrnul black metalový drahokam nebo epická monumentálnost, tedy znak novější tvorby. Stále přesvědčivé, profesionální a zároveň spontánní. Každopádně zajímavé setkání se odehrálo po koncertě brněnské skvadry. SuperStarový David Spilka, který se v zákulisí pohyboval, byl totiž velmi potěšen, když se mohl osobně seznámit s Big Bossem. Až to připomnělo chvíli, kdy si pubertální dívka splnila tajný sen, protože se vyfotila se svým idolem z plakátu… Stále se lepšící EUTHANASIA následně dokumentovala, že kombinace metalového základu a folklorních ingrediencí nemusí podléhat kýčovitosti. Jak se děje v mnoha jiných případech. Ostré melodie obohacené o rozvernost zanechaly výraznou stopu.
A další premiéry. A hned vícenásobné. DOGA poprvé široké veřejnosti představila videoklip „Geny“ a zároveň pokřtila dvojalbum „Fuckt Best Off“ a knihu „XX let dogové závislosti“. Křtící povinnosti obstaral Dan McCafferty z NAZARETH. Doprovodná vězeňská image sice vypadala poněkud dětinsky, přesto se jinak rockování na nejvyšší úrovni vyvedlo. A to včetně nečekaného bonusu. V písni „Nejsi nevinná“ totiž vypomohli se sbory Tonda Rauer s Tomášem Hrbáčkem. Což mnohé překvapilo. Je samotné možná nejvíce…
U PRIMAL FEAR soupeřil německý perfekcionismus s organizačními nešváry. Zkušení muzikanti, a to zpěvák Ralf Scheepers, bubeník Randy Black, baskytarista Mat Sinner plus talentovaní kytaristé Magnus Karlsson a Henny Wolter, však nervozitě nepodlehli. Kulo se opravdu žhavé power metalové železo. I když závěr vystoupení neuspokojil zřejmě nikoho.

PRIMAL FEAR

Možná se končilo příliš brzo, možná příliš pozdě. Podle toho, z jakého pohledu to bereme. Ačkoliv PRIMAL FEAR měli jasno, metal is forever.
Během vystoupení kapely TÖRR se projevila inteligence jistého sekuriťáka. Ten nejprve pustil bez námitek několik novinářů do prostoru vyhrazeného pro fotografy, ale posléze všem dalším vystavoval slovní stopku. Vysvětlit a obhájit své počínání však už nedokázal… TÖRR každopádně nabídl vše, co nabídnout měl a co se od něj očekává. Nic převařeného, pouze vybrané black metalové pochutiny. Vystoupení přineslo pozitivní zjištění. Legenda neumírá, ani není živena uměle. Stále je na co sázet.
K popůlnočnímu dovádění alkohol neodmyslitelně patří, takže pivní fláky z dílny ALKEHOLu přišly vhod. Čepovalo se přesně na míru. Žádné švindlování, či dolívání vodou. ALKEHOL neobjevoval, jen se držel svých pivních pamlsků. Vyhovovalo všem. Březnový koncert v Ostravě byl sice o poznání živější, přesto soudek spokojenosti se bez zbytečných cavyků naplnit podařilo.
IMODIUM zřejmě nejvíce doplatili na časový skluz. Ačkoliv sobotní ráno se už mohutně domáhalo svého práva na existenci, IMODIUM nic neodflákli. Za což zasluhují uznání.



Sobota, 28. června

Fanoušci skupiny ARGEMA sice slibovali na diskusním fóru Noci plné hvězd invazi z vlastních řad, ale ta se nekonala. Žádné nadpozemský přetlak se před pódiem nekonal. Jakmile však zpěvák Jarek Filgas vybídl publikum k hlasivkové pomoci, odezva se ozvala vydatná. ARGEMA hrající s nefalšovanou radostí však evidentně svůj ráj našla.
PATHOLOGY STENCH pohostili žlutou hostinu chutnou porcí death metalu floridského střihu. Zpěvák Báro tentokrát na žádný svůj nezbedný kousek nenavázal, zato se stylizoval do kazatele, kterého zajímalo, kdo byl ráno u zpovědi… Hned poté nastoupilo ostravské komando MALIGNANT TUMOUR. Metalový rock'n'roll rozdivočel okolí natolik, že i ten Saddam, o kterém „Malignanti“ zpívají, se musel obracet. Peklo se bouřilo, móda onášivkovaných džísek psala další důležitou kapitolu a paprsky specifického humoru vyzařovaly do dáli. A přesně takhle to fanoušci chtěli. Hltalo se po soustech. Včetně té závěrečné imitace střelby do předních řad… Následní IG//ELIT vystřihli poctivou thrash metalovou skládanku, do které neopomněli zabalit povedenou předělávkou „Season in the Abyss“ od Slayer.
Ze čtveřice momentálně frčících kapel MEDVĚD 009, UDG, POST-IT a COCOTTE MINUTE si jednoznačně nejvíce pomyslných kreditů připsali posledně jmenovaní. Ti se zbavili dřívější průhlednosti a obstarali povedenou hopsavě energickou show. POST-IT s UDG se možná až příliš lehce chytali do pavučiny z nudných vláken, MEDVĚD 009 se asi nikdy neubrání srovnání z DIVOKÝm BILLem, a přestože tomu už mnohdy schází dřívější lehkost a nápaditost, tak si vede stále efektivněji než právě MEDVĚD 009.
Formaci SEROTONAL šéfuje Darren White (ex – Anathema) a je podporována českým labelem Metal Breath Production. Melodický zadoomaný rock působil netuctově a nevtíravě.

SEROTONAL

Nicméně časté odbočky do království elektroniky spíše brzdily, než nakopávaly. I když právě tyto vsuvky dodávaly SEROTONAL originálně neumazanou tvář, která si evidentně zakládá na tom, aby nesklouzala pouze k emocím.
Podobně melancholičtí byli R-E-T. Ti se nikdy nechtěli svazovat v žánrových škatulkách, a hráli především pro radost. Vlastní, i svých fanoušků. Což platilo také v Třinci. Písně z aktuální desky „New Feelings“ hladily na duši a přirozeným způsobem se usazovaly v srdcích přihlížejících. Zdařilá terapie, na kterou se nezapomíná. Rovněž PANDEMIA zazářila. Kapela už snad definitivně zanevřela na zbytečnou koncertní strategii připomínající synchronizované plavání, a soustředí se výhradně na prezentaci vlastní tvorby. Potěšující. A co je hlavní, hodnotnou death metalovou smršť to nepoznamenalo.
Od skupiny WOHNOUT se nedaly očekávat instrumentální zázraky, a už vůbec ne kompoziční originalita, přesto po čtyřiceti minutách Matěj Homola a spol. drželi všechny trumfy ve svých rukou. Chytlavé písně se neutopily v přeslazenosti, navíc kapela bezezbytku využila letité koncertní zkušenosti. Jasně věděla, co na lidi platí, a to také předkládala.
DIVOKEJ BILL šel štěstíčku naproti, protože se zaměřil hlavně na své hitové písně. Menu to bylo pestré, takže na výčitky se nenašel prostor. Navrch zazněly dvě nové skladby.

DIVOKEJ BILL

Pocitová „Tuhle“ pojednávala o Štěpánových trampotách, naopak „Laboratoře Delta“ se nechala zlákat do svižnějšího provedení. Dobrá volba. Závěrečná „Plakala“ by rozproudila i modrou krev v žilách.
Na křtící vlně připluli rovněž KREYSON, kteří se pochlubili novým koncertním CD/DVD „Kreyson Live – Třinec 2007“. Kmotr Petr Šiška zároveň prohlásil, že KREYSON nebude chybět ani příští rok. Proč ne? Pokud skupině vydrží forma, s jakou vypustila třeba svižnou perlu „Čarovnou noc“, jistě půjde o oprávněnou nominaci. Zvlášť když zpěvák Láďa Křížek zřejmě pochopil, že prázdnými proslovy čas už nikdy nevrátí…
Poté thrash metalovou univerzitu představili DEATH ANGEL. Ta stála na pevných základech, opírala se o účinnou koncepci a netáhla za sebou kačera urputnosti, ani únavnosti.

DEATH ANGEL

Prostě uvolněně energická procházka thrash metalovou zahradou. Svět DEATH ANGEL se zkrátka točil správným směrem. Samozřejmě že zájemci o studium se hlásili a hlásili… A že jich teda bylo!


zpět
Recenze přečtena: 4000x         Autor: Petr Bidzinski