Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16430 x
CALES
22.10.2006 | 13907 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13430 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13335 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13324 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34332 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14366 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14217 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14204 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13909 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17482 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17450 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15732 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14671 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
DREAM THEATER, CYNIC

30.6.2009 Praha, Tesla aréna



     Přestože jsem se kdysi zařekl, že nebudu chodit na koncerty dražší než 300,- a že nebudu chodit na koncerty do velkých hal, v případě těchto dvou velikánů mi netrvalo dlouho a rozhodl jsem se k přepočtu 400,- na kapelu s tím, že se stovka navíc dá (zrovna) vydržet, a s tím, že taková událost by šla velice těžko realizovat po malých klubech… I šel jsem tam. Náhlé a prudké bouře tak typické pro nynější léto mě, žel, znemožnily vidět celý koncert od začátku, i když při příchodu do haly už nastal krásný jasný letní večer po dešti, na nebi se stále vyskytovaly příznačné „Black Clouds and Silver Linings.“ Z floridské Miami pocházející CYNIC jsem tedy k mé škodě nestihl od začátku, ale naštěstí jsem stihl alespoň dvě třetiny tohoto vynikajícího představení. Údajně měli velmi zdařilé intro. Lze prohlásit, že během vystoupení zahráli téměř celý materiál z jejich jediných, avšak za to dle mého názoru geniálních alb „Focus“ (1993) a o patnáct let novější „Traced in the Air“. Hudebníci (stejně tak i prosté, červené osvětlení) vyzněli velmi skromně (a dlužno dodat v hudebním projevu upřímně a autenticky), moc toho mezi skladbami nenamluvili, jen občas poděkovali publiku a prohodili několik málo vět (např. Paul Masvidal řekl aplaudujícímu obecenstvu: „Jestli se vám tato hudba líbí, tam a tam si můžete koupit nějaké nahrávky, a tak.“). O to neskromější byla a je však jejich produkce. Fascinující, majestátní a mystické, (ambient –jazz- death metal, nebo jak hudbu, kterou Cynic dělají, chcete nazvat) kompozice burácely v takových rozměrech, že se to nedá dost dobře vyjádřit slovy, lze pouze odkázat na poslech. Vše se odehrávalo jakoby v komorní atmosféře před sportovní halou. Po přídavku pro několik tisíc příznivců se kapela loučí a já jsem bezmezně nadšen. Po delší, obecenstvo napínající přestávce následovalo orchestrální intro s úryvky slavných hitů, načež začalo velké představení slavných mistrů progresivního metalu DREAM THEATER. Kapela předvedla průřez svou rozsáhlou tvorbou, přičemž nejvíce skladeb pocházelo z posledních nahrávek „Systematic Chaos“ (2007) a nové „Black Clouds and Silver Linings“. Musím přiznat, že neznám tvorbu DT nějak podrobně, můžu napsat, že z těchto zazněly např. „Constant Motion“, „Rite of Passage“, z druhého zmiňovaného skladba „Repentance“, ze starších pak např. „Erotomania“ a „Voices“ z alba „Abake“ (1994), „Panic Attack“ z „Octavarium“ (2005), ke konci pak improvizací přetvářená velmi oblíbená „Learning to Live“ z „Images and Words“ (1992), a další, mnohdy dlouhé, ovšem v žádném případě nudící, překrásné kompozice. Zpěvák James LaBrie kromě pozdravů a poděkování neříkal skoro nic, vše bylo maximálně soustředěno na hudbu, nicméně projev hudebníků byl velmi sympatický, uvolněný. Mike Portnoy si během jedné skladby házel paličkou s někým v zákulisí. Na DT je podle mého názoru právě to vzácné, že přes jejich proslulé hudební schopnosti nevyzní jejich tvorba jako vytahování se hráčským umem. Jejich skladby mi znějí jaksi přirozeně, dynamicky, stále někam pokračují, tak jako často značně napínavé drama lidského života, které tato americká pětice dovede ve své hudbě tak zdařile ztvárňovat. K tomu mi tyto symfonické party znějí, jako by vyznávaly, že ten život stojí za to, poukazují na jeho vzácnost a dodávají mu sílu. Byla to opravdu velká událost pro mne i pro několik dalších tisíc návštěvníků. Zároveň je velkým důvodem k radosti skutečnost, že tato náročná hudba má stále hodně příznivců, a že se společně s nimi dále vyvíjí a žije. Vivat. Případné další informace o kapelách na http://www.cyniconline.com a http://www.dreamtheater.net

P.S. Tisková omluva:
Když jsem psal o koncertě Napalm Death 20.1. 2009 v pražském Roxy, uvedl, jsem, že jeden koncert zahajovali pražští Uprise, které jsem nestihl – byli tak uvedeni v programu. Došlo však ke změně programu, a místo nich vystoupili ostravští Popy Seed Grinder. Pardon.


zpět
Recenze přečtena: 2865x         Autor: Josef Brožík