Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16428 x
CALES
22.10.2006 | 13904 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13428 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13332 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13322 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34330 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14364 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14214 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14203 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13906 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17481 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17448 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15729 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14667 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
WANASTOWI VJECY

10.5.2012 Praha, Eden



WANASTOWI VJECY - LETÍME NA WENUŠI TOUR 2012 -PRAHA

Psal se rok 1991 a Wanastowky vydaly své první oficiální album "Tak mi to teda nandey", které obsahuje i stejnojmennou píseň. Ta se stala hitem. Nutno podotknout, že na každé z vydaných desek jsou jeden či dva hity. Tedy písně, které podle názvu nebo hudby identifikuje i leckterý „ortodoxák“, poslouchající v té době pouze death nebo black metal. Lži sex a prachy, Sbírka zvadlejch růží, Kouzlo aj patří k lety prověřeným poprockovým skladbám. A právě to byl důvod, že jsem i já vytáhl zase po dlouhé době svůj zadek z brlohu a šel si užít něco z retro atmosféry a zavzpomínat na časy, kdy“ metly“ nosily „ džísk y “ a „ křiváky “ a „ wanasťáky “ poslouchaly 16ctiletý holčiny s beďárama, vytahanejma svetrama, „somradlama“ a „ muříma nohama “ a korálama nakrku, nohou, rukou či jinde.
Už při příchodu k vršovické hale v Edenu jsem byl celkem překvapen množstvím lidí postávajících před halou. V duchu jsem tipoval, že koncert navštíví něco kolem 2000 lidí. Nakonec bych se nebál vsadit na minimálně dvojnásobek zúčastněných. Což už samo svědčí o tom, že WV nejsou v hudebním průmyslu nováčci a mají PR zmáknuté. Ano, v ulicích hlavního města byly k vidění i nějaké ty bilboardy a dokonce nedávno vyšel rozhovor (ne náhodou) v novinách Prahy2 s Robertem Kodymem. Dobrá práce!
Do útrob haly jsme se začali sunout něco málo před 20h a celý proces trhání lístků byl mile plynulý a na počet lidí i rychlý. V hokejové svatyni jsme pak pečlivě vybírali místo k poslechu i podívání, což se neobešlo bez menších konfliktů s tupci. Podle načtených informací by mělo být pódium, kulisy a projekce za ním zajímavou podívanou. Něco po 20h za mohutného pískotu haly vyběhli WV na scénu. A to ve složení, které bylo jedním z důvodů proč jsem koncert navštívil. Kodym, Smetáček, Vartecký a Havlíček. Toť posun od studiového dua Kodym + P.B.CH. Svůj poslední koncert šnůry zahájili písněmi z poslední desky "Letíme na Wenuši", které nejsou lety prověřenými hity, ale víceméně měly kladný ohlas i když nenabídly nic víc než průměrný poprock současné doby.
Nebudu tady ztrácet čas vyjmenováním skladeb, které zazněly, ale popojděme rovnou k akci. Nejlepší práci odvedl určitě Video Server HippoTizer HD od firmy Grenn Hippo. Tento přístroj synchronizuje světla se zvukem, klipy a pyroefekty a je fakt, že o podobné "šou" se v 90letech nikomu moc nezdálo. Zaujal jsem pozici asi v půli haly, v davu zpocených děvčat (nejen) a kochal se projekcí. Kodym se mi po celou dobu koncertu jevil celkem ve formě. S jeho floutkovsky přidrzlou dikcí se nijak nelišil od role, kterou dokázal v 90sátých letech poblouznit nejedno dívčí srdéčko. Nicméně musím uznat, že jistá neměnnost jeho stylu mi přišla vlastně sympatická a očekávaná. Představte si, že by Kodym vystoupil v modrých rifličkách a sportovní bundě s bílími sportovními botami....nemožné. Tedy jako menhir neměnný Kodym byl potěšením. Nad to, vědom si domácího publika, jal se ho hned od začátku zkoušet zvukovými nápěvy, které tisíce hlasů po něm opakovalo. To myslím patří k velkému halovému koncertu a je to zábava pro oba tábory. Zároveň to poukazuje na určité mazáctví či znalost práce s divákem, což se ukázalo jako největší Kodymova investice. Nejen tedy, že uměl pracovat s davem, ale právě na závěrečném koncertu musel čelit na pódiu technickým problémům, kterých nebylo málo. S těmi se vypořádal opravdu mazácky a s ledovým klidem. Já osobně už bych v tu chvíli rozkopal celou aparaturu v mém dosahu. Ono když vám na koncetě, který má být vrcholem turné 3 x selže kytara, tak to už je docela dost. Ale Kodym zkušeně preluduje do mikrofonu za doprovodu spoluhráčů vymyšlené texty o tom, že mu "nefunguje kytara..a že by bylo fajn, kdyby fungovala...lalala a ta dál. Což řeší přiběhnuvší mužik v mžiku. Škoda, že se to opakovalo ještě dvakrát za večer. Ale toto vše mohykán Kodym ustál na jedničku.
Za to Varteckému, jednomu z našich nejobsazovanějších kytaristů, vše fungovalo perfektně. Tedy až na prasklou strunu, tu ale mág od té chvíle prostě nepotřeboval. Vartecký je jistě profesionál každým coulem, ale osobně jsem se nemohl zbavit pocitu, že veškerý jeho výstup je jen jakousi placenou pózou a že mu chybí něco osobitého ve vztahu k písničkám. Sice naběhal na podiu nejvíc kilometrů a tím pádem dal dynamiku projevu WV, ale ve chvíli, kdy si vzpomenete, jakým stylem hraje např. s D. Landou, zjistíte, že pořád předvádí ty samé figury, výskoky, kopání nohou, poklus. Ne že bych chtěl, aby předváděl piruety, ale tato stejnost mě přišla až nechutně robotická. Je to o to horší, uvědomíme li si, že jemu, jakožto profíkovi je vlastně jedno, jestli hraje s Landou pro bandu „holých lebek“ nebo s Kodymem pro" huliče trávy " Osobně jsem byl z jeho vystoupení spíš znechucen a nevyrovnal to ani fakt, že je kytaristou uznávaným.
Basák Havlíček i buben Smetáček byli poplatni repertoáru, takže nešlo o žádnou hráčskou ekvilibristiku, ale solidní jistý výkon.
Během produkce jsem také uvažoval o volbě písní, kdy vedle jasných pecek, zazněli kusy, které bych rozhodně nevybral. Ono řvát v 45ti nebo kolik je Robertovi let na ne o moc mladší diváky že " škola je kráva, bere mi práva" bylo trošku směšné. Ale proti gustu.... Čímž se mi kruh uzavírá a vítězí resumé, že se jednalo o celkem solidní výkon kapely, dobrou vizuální podívanou, ale neustále jsem se nedostal do písní hluboko, nevěřil jsem, tomu co hraje a nevěda, jestli je chyba na mém přijímači se ptám jedním z textů WV...“ Roberte kde je to kouzlo.....? “


zpět
Recenze přečtena: 3345x         Autor: