Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16428 x
CALES
22.10.2006 | 13904 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13428 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13332 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13322 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34330 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14364 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14214 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14202 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13906 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17481 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17448 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15729 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14667 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
INSANIA, PRVNÍ HOŘE

13.5.2012 Praha, Rock Café



Večer 13.5.2012 v pražském Rockcafe patřil oslavě crossoveru. Ale nejen to. Narozeniny tam slavila taky Štěpánka Kubíčková, která nám ze své stáje Kontraproduction přivedla toho večera skupinu PRVNÍ HOŘE. A aby toho na zapíjení nebylo málo, 25let výročí s námi prožili i borci z kapely INSANIA.

V Rockcafe jsme se sešli klasicky asi hodinu před koncertem, abychom si popovídali a dali pár piv na rozehřátí. K čemuž nakonec došlo i s nástavbou, protože avizovaný začátek akce se posunul z 20h spíš k hodině jednadvacáté. Byl tedy alespoň čas pokouřit a popít s některými členy kapel, které toho večera měly hrát a vymyslet nejednu skopičinu. Jedna se spontánně odehrála přímo na pódiu. Ale o tom později.
Večírek začal k deváté hodině večerní a do svého astrálního oparu nás zahalila brněnská hydra Insania. Po prvních pár minutách se usadil zvuk. Nebo se možná usadilo moje kladívko a kovadlinka? Každopádně zvuk by na Rockcafe celkem čitelný. Měl koule a hutnost a po dlouhé době jsem dobře rozuměl i řeči syntezátorů. To na dřívějších akcích, kde jsem chlapce z Brna mohl slyšet, nebylo samozřejmostí. Co se týká image je Insanie snad Pravým opakem První hoře. Brňáci celý set odehráli v konzervativním stylu, maximálně v triku vlastní kapely. Musím říct, že se mi líbilo nasazení s jakým do publika hydra Insania rvala decibely jejich jedovaté hudby. A protože bylo dobře rozumět zpěvu, který Insanie naštěstí produkuje česky, mohli jsme se také nechat přiotrávit jedovatými texty, které Poly vykřikoval do publika. Velice povedený mi přišel playlist, kde střídala jedna pecka druhou. Zkrátka chvíli zpíval Freud bass, Joe si užíval s Marií, což by nemělo rozrušit žádného Volného radikála. Leda by poslouchal superstar. Na to má ale Insania řešení v podobě e-struny. Ještě, že víme, že Peklo jsou ti druzí, že. Byl pozdní večer, první máj…byl zkrátka zla čas. Čas nízkých pudů, na který čekali všichni, co mají charisma krysy. Ve tmě klubu jsem naznal, že ona už Je mrtvá…Budiž tma! křikl jsem. Ještě, že Vše pod sluncem je rituál. Přesto, že máme květen, klubem znělo i Zimní varování. Koncert byl zkrátka dost povedený. Co mi bylo líto, byl počet lidí na koncertě. Pravda na První hoře se to trošku zlepšilo, ale začátek byl podle mě na to, že slavila Insania 25let činnosti, slabší. Lidi, tak zvedejte zádě a přijďte příště podpořit, ty co vás chtějí bavit!

Už v podvečer se míhala klubem podivná individua. Skrz optiku pivního kelímku jsem se polekal zdravotní sestry v latexových šatech a nápaditých punčochách. Kdo by řekl, že zdravotní personál bude takto pařit na Insanii a své číslo předvede i na První hoře. Po nazvučení „hořáků“ a jejich zmizení v backstage by leckdo mohl čekat lecco. Zejména my, co si nenecháme ujít jediný koncert punkjazzovometalového kabaretu v Praze, jsme tušili, co přijde. Ale i tak nás PHoře zase rozsekali na kousíčky, aby nás později zase složili za účelem další devastace. Tato kapela roste koncert od koncertu. Nejen jisté výkony muzikantů, ale i snaha a řekněme rovnou, že povedená , o pódiovou šou, dělají z návštěvy takového koncertu jedinečnou událost. Představte si, že ležíte doma v horečkách 39 stupňů a místo Paralenu spolknete LSD. A pak to začne.

Otevřou se dveře vesmírné lodi Enterprise a na pódium vtančí postava vesmírného kolonizátora v objetí s dobrozlým klaunem. Další posádka se už už tlačí z lodi v touze spatřit přítmí klubu. Pan klaun s pološíleným výrazem ohmatává harmoniku, bubeník v kostýmu jak z vesmírných válek, stejně jako basák, už osazují řídící centra svých strojoven. Vše se děje za dohledu klávesáka Bertráma v sněhově bílém hábitu, v kterém vzbuzuje tento vousatý muzikant větší důvěru, než by měl. Celý proces ostřížím zrakem sleduje kapitán Urza, ten, v outfitu naprsto „out“ vesmírného velitele dává pokyn a celý klub posedává démon šílenství. Nejen, že se z duchovní bytosti páně Bertráma klube poblázněný duchovní vůdce, který tanci svatého Vincenta dává nový rozměr, ale stejně tak i zbytek posádky propadl do hlubin šílenství. Šrabošky, pláště, velké barevné bubliny, disco, metal, jazz….dým, zatím jen z cigaret, zpocená těla nahoře, zpocená těla dole. Jáma pekelná, sedmý kruh pekla? Ne,koncert Prvního hoře! Nejen, že borci odehráli celý set v naprostém nasazení, ale předvedli i dvě, respektive tři novinky. Z nichž v hlavě mi ještě pár dnů zněl Absurdistán. Píseň, z které jsem při prvním poslechu naživo měl skutečně husí kůži. Píseň, která má v sobě ještě o hrst více syrovosti drsnosti a síly než skladby z Lamenta, ale i umu a vtipu, jak je už dobrým zvykem. Nebudu vás dlouho zdržovat svými expresionistickými vizemi. Hoře dali ještě 3 přídavky, což bylo sympatické. A jeden z nich byla slibovaná coververze kornovi Miss Moskva, legendární to písně zlatých časů, kdy jsme všichni všechno měli a byla taková ta správná pohoda. Tuto skladbu se Hoře rozhodli zprznit, tedy vylepšit jejich bláznivým přístupem. Detaily snad neprozradím, aby ti, co se na tuhle kapelu chystají vyrazit nebyli okradeni o překvapení. Jen bych podotkl, že na začátku článku slibovaná skopičina se nám povedla. Přemluvili jsme totiž sestřičku v latexových šatech, aby na píseň Miss Moskva odhodila stud a vylezla na pódium. A to se také stalo. Proto všichni ten večer měli možnost vidět a slyšet světovou premiéru i s nečekaným doprovodem. Naprosto mě zlomil konec, kdy v punkovém konci kusu Bertám pogoval spolu s latexovou barbie. Po tomto výstupu omdlel i tak utahaný pan klaun a tak ho kamarádi z tohoto podivného tělesa, vlastně vesmírné kabaretní lodi, za nohy a ruce odvlekli až do šatny. A aniž zazvonil zvonec, byl koncertu konec. Ač někteří říkali, že jim v hlavách zvonilo ještě dlouho po té.


zpět
Recenze přečtena: 3333x         Autor: Daniel Burger