Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16428 x
CALES
22.10.2006 | 13904 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13428 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13332 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13322 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34330 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14364 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14214 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14203 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13906 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17481 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17448 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15729 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14667 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
TŘEMFEST 2004

9.7.2004 Třemošná u Plzně, areál Hasičárny



     Třemošenská kapela WOODOOWOOD letos uspořádala již třetí (oficiálně druhý) ročník Třemfestu, který stran účinkujících obsadila velice zajímavě a stylově rozmanitě. Pro letošek se fest přestěhoval z hokejbalového hřiště na plac u třemošenské hasičské zbrojnice, na místečko velice zajímavé, nalézající se na samém okraji Třemošné, kde v blízkosti lze zaregistrovat jen několik rodinných domků se zahrádkami. Jak mi jeden z pořadatelů sdělil, byly očekávány stížnosti místních chalupářů na hluk, ale já si myslím, že nebylo tak zle. Mistr zvuku Bohouš Korda na své klasické PA nijak netlačil a celá produkce se nesla v příjemných, zřetelných a hlukově snadno únosných mezích.

      Celý festivalový večer otevřela kapela ILL FISH (vítězové soutěže Můza 2003) se svým grunge. Tato čtveřice dost dobrých muzikantů se zúčastnila již loňského Třemfestu jako náhrada za odpadlou formaci Bradavice. Stejně jako loni líbila se mi i letos.



foto: ILL FISH

     Následovali hoši z WOODOOWOOD mající celé toto klání na svědomí. Tentokrát svou funky-hardrockovou show obohatily o samply, nicméně chtělo by to živého klávesistu. Skupina si trochu zaexperimentovala, a to ať už předělávkami „Every …“ od Stinga, „Discotheque“ od U2 či svojí zbrusu novou punkovkou „Fucking …(snad všechno)“. Na rozdíl od bravurně zvládnutých coverů mě však punkovka moc nepřesvědčila. Vůbec se ke svým autorům nehodí. Snad se jedná o pokus přiblížit se širšímu publiku, ale nečinil bych tak za každou cenu. Je sice fuška získat si lidi, ale nezacházel bych někam, kde mi to vůbec nesedí. Následovná a závěrečná swingovka jako vystřižená z 50. let mě zaujala už v mnohem větší míře. Doporučil bych klukům z WD, aby se drželi svého kopyta a nelámali to přes koleno. Jejich velice kvalitní muziku si lidi určitě najdou, i když to chvilku potrvá. Ale kam spěchat? Za cenu ztráty již získaného publika by to přeci nestálo.



foto: WOODOOWOOD

      Další soubor NEWMEN (loni v jiném složení NASTY WORK), jejichž baskytarista je spoludramaturgem Třemfestu, se pustil s vervou jemu vlastní do útoku na bránice posluchačů. Leč technika si zastávkovala, a tak se celá jeho produkce rozjela naplno až na třetí pokus. To ale vůbec nevadilo. Lidé se konečně trochu zvedli z laviček a v kotli si spokojeně poskakovali a pohupovali se. Těžko škatulkovat prezentovaný styl, snad neopunk, pořádně prošpikovaný psychedelií. Někdy až nekonečné preludování vždy zčeřil budíček v podobě odpíchnuté pasáže, takže si člověk připadal jako na horské dráze. Vcelku vkusně vyvážené vystoupení.



foto: NEWMEN

      LOS LOSOSOS překvapili jak obsazením (kytara, bicí, saxofon, zpěvák, zpěvačka + basový sampl - chcete-li - automatický basista), tak úvodními slovy zpěváka: „Hrajem country, jenom trochu tvrdší…“ Hned první skladba se však nesla v rytmu dance-music, přičemž jakoby vypadla z dílny Jamiroquai. Následoval však stylový zvrat a další skladby vykazovaly jen velice těžko zařaditelný sloh. Sama kapela jej nazývá popover. Tihle muzikanti byli velice vyhraní a oba zpěváci krásně sezpívaní. V každém případě šlo o velice příjemný a pohodový zážitek. Pro mne tedy určitě.



foto: LOS LOSOSOS

      Pražští STATUS PRAESENTS (předskokani Pro-Pain, stříbrná příčka Rock Made In Gambrinus) vytáhli do útoku nádherně skákacím křížencem rapmetalu a hardcore a kotel byl náhle plný skákajících lidiček. Výborný spád! Přednes této skvadry se dá srovnat s veličinami tohoto žánru, jako jsou Stuck Mojo, Pro-Pain apod.



foto: STATUS PRAESENTS

      Po nezbytné pauze na přestavbu nástrojového aparátu spustili svůj set další Pražáci JOLLY JOKER AND THE PLASTIC BEATLES OF THE UNIVERSE. Undergroundové texty o obyčejných věcech člověčích pohledem ze sklepního okénka v toku těžkotonážního crossoveru. Pořádně přihuštěný cover „Ghostbusters“ finišoval celou produkci, avšak nadšené publikum si vynutilo ještě dva přídavky, „Eskalátor“ a osvědčenou hitovku „Bublina“. Dokonce se před pódiem objevil tančící, ztělesněný český underground v podobě slovutného Ivana „Magora“ Jirouse. Pro mnohé to převeliké překvapení, a tak byl dotyčný pochopitelně v neustálém obležení fotografů. Ani já jsem neodolal pokušení vyfotit se s tímto velikánem české, totalitu podrývající undergroundové scény 70. let minulého století.



foto: JOLLY JOKER AND THE PLASTIC BEATLES OF THE UNIVERSE

     Závěr večera patřil plzeňskému bandu TLESKAČ hrajícímu klasické SKA (jamajský bluesbeat). Styl, který v 70. letech proslavil britské kapely Specials či Madness. Pódium praskalo ve švech, neboť se jednalo téměř o malý orchestr (zpěvák, zpěvačka, kytara, baskytara, bicí, 3 dechy a klávesy). A to do toho všeho vlezl ještě nejstarší člen místních dobrovolných hasičů (83 let) s hasičskou sekyrkou, aby kapelu podpořil řádnou pařbou. Roztančený kotel se jenom vlnil a všem bylo jasné, že se celá akce náramně povedla.



foto: TLESKAČ

     Ačkoli se přišlo podívat jen něco málo přes 200 lidiček, stál celý podnik rozhodně za to, kdy spokojeni museli být snad všichni. Dokonce i smečka pěti psů, neutuchajícně se potulujících po celý večer po areálu, se do sebe nikterak nepustila. Ba naopak, chovala se velice přátelsky jak k sobě, tak k lidem (i lidé k nim). Velmi zajímavý průřez plzeňskou klubovou scénou okořeněný dvěma pražskými veličinami se dramaturgům Yanovi Somolíkovi (basista WOODOOWOOD) a Fantovi Klimtovi (stejný post leč u NEWMEN) opravdu zdařil. Budiž za to oba jmenovaní pochváleni. Už se těším na to, co nám připraví pro příští ročník.

Odkazy:
http://illfish.cz
http://www.loslososos.com
http://www.jollyjoker.org
http://www.tleskac.cz


zpět
Recenze přečtena: 3308x         Autor: Dan Eisner