Whiplash ... Rozhovory ... Rozhovory
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16415 x
CALES
22.10.2006 | 13895 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13418 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13324 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13309 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34318 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14350 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14198 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14186 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13893 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17469 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17431 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15711 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14652 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 235
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
O5 & RADEČEK
Slast je prostě slast



Inteligentní pop-rock s lidskou tváří. Asi takhle jednoduše by se daly popsat písně kapely O5&Radeček. Tedy šumperské partičky, která právě vydává své třetí album s mnohoznačným názvem Slast Minute. A nejenom o něm se v následujícím rozhovoru rozpovídal zpěvák skupiny Tomáš Polák.

S jakými pocity, respektive s jakým předsevzetím jste přistupovali ke skládání nových písní? Změnili jste nějak přístup ke komponování oproti minulosti?

Ne, my písničky děláme pořád stejně, doma se španělkou v ruce. Hodně se ale změnily aranže písní, které jsou výsledkem společného hledání během zkoušek. Na rozdíl od minulých desek nám teď při vymýšlení aranží pomáhaly počítače, pomocí kterých jsme testovali různé možnosti podoby skladeb. Další rozdíl byl v tom, že u téhle desky nám do ničeho nemluvila gramofirma. Všechno dopadlo tak, jak jsme chtěli my.

Pokud bys měl porovnat vaše předchozí nahrávky s aktuálním albem, na jaké rozdíly by jsi upozornil především?

Nové cédéčko je svižnější, má blízko k rokenrolu a ne úplně obvyklým prvkem jsou vícehlasé falzety, které se linou celou deskou. Úplně poprvé jsme použili živé žestě a na desce hostují i další zajímaví muzikanti. Třeba Zuzka Lípová z Dying Passion, raper Ice-B z Elektrick Mann nebo osmdesátičlenný gospel Alfa Gospel Praises.

Proč jste vsadili zrovna na tyto interprety?

Gospel účinkuje pouze v jedné písni, kde se zpívá o Americe a nám přišlo angažování typického amerického sboru jako dobrý hudební fór. Zuzka Lípová nám hostovala už na první desce, jsme totiž ze stejného města, takže se známe. Má úžasný hlas a jsme rádi, že i tentokrát nám ho "půjčila". Co se týká Ice-Bho a jeho kapely Elektrik Mann, tak s těma jsme se poznali na jednom festivalu a okamžitě jsme si padli do oka.

Jak se vám se zmíněnými hosty spolupracovalo?

Se všemi se na spolupracovalo celkem dobře. Nicméně u Ajse šlo hlavně o to, nahrát s ním všechny věci dřív, než se opije do němoty. Byl totiž hrozně nervózní, a tak během natáčení hulil a pil jako o život.

Museli jste poměrně zažitý pěvecký projev hostujících muzikantů nějak korigovat?

To určitě ne, proč taky? Pozvali jsme je na desku právě pro jejich typický projev. I když je pravda, že hlas Zuzky Lípové vyznívá v našich písních daleko jemněji, až sametově.

Poněkud se však z vašich písní vytratily folkové ingredience. Byl to záměr, nebo tato proměna vašeho soundu proběhla jaksi neplánovaně?

Záměr to nebyl, protože, jak už jsem říkal, písničky vznikaly stejně jako u předchozích desek na španělku, takže ten folkový melodický základ v nich je stále slyšet. Ale v posledních dvou letech jsme dělali spíše rychlejší kytarovky. Občas jsme si řekli, že bysme měli do písně šoupnout místo kytarových rifů třeba housle nebo něco pro nás typického, ale těm skladbám to pak škodilo. Takže jsme to nechali přirozeně plynout do téhle podoby.

Některé písně (mj. Mexico) z novinky jste však už hráli na koncertech, dlouho před vydáním desky. Co vám tento krok přinesl? Dá se říci, že jste si na publiku testovali, jak bude na nové písně reagovat a podle reakcí fanoušků jste zjišťovali, zda by se daná skladba mohla na desce objevit?

Jo, to je známá věc, že na koncertech se nejlíp pozná, jestli skladba funguje. Z reakcí publika taky vycítíš, jestli je píseň dobře vystavěná. Jestli něčeho není moc, nebo naopak. Jestli to nechce třeba ještě zopakovat refrén.

Název alba jste každopádně vybírali podle návrhů, které vám posílali vaši fanoušci. Jaké další možnosti se mimo jiné nabízeli a proč jste se nakonec přiklonili k názvu Slast minute… Název Slast Minute nám přišel docela zajímavý a hodí se k náladě desky. Nápadů přišlo přes padesát a někdy šlo o pěkně divný věci. Všechny je máme pohromadě napsaný na webovkách, takže jestli to někoho zajímá, může si je tam přečíst.

Mimochodem motiv (princip) slasti je důležitou součástí psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Měli jste tuto skutečnost také na paměti?

Ne, na to jsme asi málo študování. My to bereme tak, že slast je prostě slast a každý přece ví, o co jde. A jestli to někdo neví, tak to má blbý.

Kdybychom měli přejít k některým písním z alba, tak do jisté míry kontroverzní může někomu připadat skladba Cabaret. Vzhledem k tomu, že se zde zpívá o hákových křížích, tak se určitě najde dost kritiků, kteří budou tuto skladbu spojovat s propagací fašismu…

Píseň Cabaret je inspirovaná slavným americkým muzikálem o událostech v Berlíně ve 30. letech minulého století. Viděl jsem jeho inscenaci v šumperském divadle a stále jsem ten příběh nosil v hlavě, až vznikl text, na který pak brácha (myšleno basák Ondřej Polák – poznámka autora) složil hudbu.

Ve skladbě O půl pátý se zase objevuje odkaz na komiks Alois Nebel od Járy Rudiše a Jaroslava Švejdíka. Patříš k velkým fanouškům komiksů? Co ty osobně na komiksech upřednostňuješ a proč podle tebe lidé (všeobecně) inklinují ke čtení komiksů?

Já čtu komiksy jen občas. Ale náš kytarista a manažer jsou velikými fanoušky a vlastní solidní sbírku. Od Švějdíka mají snad všechna vydání.

O5&Radeček se už několik let zúčastňuje (jako host) také pěvecké soutěže nazvané Zájmová umělecká činnost odsouzených. Ta probíhá přímo na Mírově. Zkus prozradit více…

Vedle spousty dalších věcí nás za mřížemi překvapil počet lidí, kteří se zde věnují muzice, i když na Mírově sedí především dlouhodobě odsouzení za násilnou trestnou činnost. Byl tam třeba člověk, který soutěžil s vlastními verši. Měl asi sedmdesát let, odbarvené vlasy a žádné zuby. Řekl asi deset slov o tom, jaké je žít s pocitem, že už nikdy nevyleze ven. Chvíli bylo ticho, ale pak se strhl šílený rachot. Pak jsme hráli a po našem vystoupení, které mělo úžasnou atmošku, za náma přišel jeden borec a povídá: „Kluci, přijeďte zas, já tady budu ještě patnáct let.“

Spolupracujete rovněž s Nadací Terezy Maxové. Můžeš říci nějaké podrobnosti…

S Nadací Terezy Maxové děláme už dlouho. Společně třeba vydáváme časopis pro dětské domovy Zámeček. Ten v září oslavil už deset let. Taky hrajeme na různých dobročinných akcích. Asi nejzajímavější byl koncert pro narvaný sál neslyšících. Koncert překládali do znakové řeči a my jsme se nestačili divit. Do dnes umíme některé naše texty ve znakové řeči.

Odkaz:
http://www.o5.cz

Diskografie:
„Na pokkraji slávy“ (CD 2003)
„Mainstream“ (CD 2005)
„Slast Minute“ (CD 2007)


zpět
Rozhovor přečten: 4807x         Autor: Petr Bidzinski