Whiplash ... Rozhovory ... Rozhovory
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16418 x
CALES
22.10.2006 | 13897 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13421 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13327 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13311 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34321 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14352 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14202 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14189 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13897 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17472 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17437 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15713 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14656 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 235
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
DEICIDE
Do pekla s Bohem



Na metalové scéně byste pravděpodobně stěží našli více rouhačskou a kontroverzní kapelu, než jsou američtí DEICIDE. Tahle formace sdružená kolem charismatického frontmana Glena Bentona (basa/zpěv) vyvolala pohoršení už v raných počátcích, kdy se z původních Amon přejmenovali na DEICIDE (Bohovražda). Neméně provokativní byly názvy desek, skladeb, obaly alb a v neposlední řadě častá Glenova blasfemická vyjádření na adresu křesťanství. Cenzoři, různé náboženské organizace i sdružení, ale dokonce političtí činitelé (za všechny jmenujme někdejšího amerického kandidáta na prezidentský úřad Ala Gora) si často brali a berou tuhle skupinu z Floridy na paškál. DEICIDE si z toho moc nedělají, dle rčení „Co tě nezabije, to tě posílí“. I když se ani téhle pekelné partě nevyhnuly různé slabší chvíle a personální krize, táhnou DEICIDE svou zástavu už přes 20 let, a jsou silnější, než kdy předtím. S frontmanem Glenem jsem si povídal po telefonu 18.ledna, nejen o skvělém novém albu „To Hell With God“, ale třeba i o zajímavé skutečnosti, že jeden z členů skupiny je katolík…

Ahoj Glene, rád tě po několika letech zase slyším. Jak se vede?

Díky, mám se dobře, nestěžuji si.

OK. Po 3 letech, které uplynuly od vydání předešlé nahrávky „Till´Death Do Us Part“ se vracíte na scénu s novinkou pojmenovanou příznačně „To Hell With God“. Líbí se mi sarkastický název vašeho aktuálního alba. Kdo jej vymyslel, byl jsi to ty?

Ano, byl jsem to já. Názvy alb i písní jsou všechny z mé hlavy. Ten titul možní zní sarkasticky, pro mě však má osobní, hlubší a do velké míry bolestný význam. Moje matka zemřela po dlouhém umírání na rakovinu. Ošklivá a pomalá smrt. Velkou část svého života se matka modlila k Bohu. A já si říkal – „Kde je ten Bůh nyní, když jej matka potřebuje? Proč nechává člověka, který v něj drtivou většinu svého života věřil a modlil se k němu, umírat tak bolestivou smrtí…?“ Samozřejmě vím, že takový osud mají statisíce lidí na celém světě. Jak absurdní. A proto…do pekla s Bohem!

K textům se ještě dostaneme posléze. Pověz nám, Glene, jak u DEICIDE probíhá skládání hudby. Vznikají nové písně při jamování ve zkušebně, nebo používáte moderní způsob komponování přes počítač….?

V žádném případě nic neskládáme přes počítač! Preferujeme starý dobrý způsob. V kostce to probíhá tak, že základní kostru skladeb napíše Steve Asheim, který kromě bicích hraje skvěle i na kytary. Na zkušebně si k těm základům písní od Steva dodělá každý své party, já basové a vokální linky, Ralph (Santola ) a Jack (Owen) přidají kytarová sóla a různé další serepetičky. Tohle je náš starý osvědčený způsob, který nehodláme měnit.

Vaše nové album řadím vedle svých osobních favoritů „Legion“ a „The Stench Of Redemption“ k tomu nejlepšímu, co DEICIDE nahráli…

Díky, i my jsme s novinkou maximálně spokojeni, jak po stránce hudební a textové, tak i co se produkce týče.

Proč jste si se Stevem vybrali ke koprodukci právě personu Marka Lewise (The Black Dahlia Murder, Chimaira, Devildriver,…)?

Prostě se nám líbila Markova práce na deskách, které produkoval. V neposlední řadě je to i fajn pohodový chlapík, který uměl být konstruktivně k ruce, což jsme se Stevem potřebovali. Vnesl do naší práce čerstvý vítr, který jsme uvítali. Ne že bychom se cítili už nějak opotřebovaní nebo vyšťavení z nápadů, ale každý dobrý nápad mimo naši sestavu vítáme.

Je v rámci vaší diskografie nějaké album, na které nejste dnes právě dvakrát pyšní…?

(dlouhé přemýšlení) Hm, řekl bych to asi takhle. Za každým albem si stojíme, bylo poplatné době, v níž vzniklo a ať už ty okolnosti provázející zrod každé naší nahrávky byly jakékoliv, snažili jsme se pokaždé odvést maximum. Mám-li být upřímný, tak z dnešního pohledu nejsem právě dvakrát pyšný na počiny „Insineratehymn“ (2000) a následující „In Torment In Hell“ (2001). Tahle alba vznikla v rychlém sledu za sebou a navíc v období, kdy už mezi mnou a Stevem na jedné straně a bratry Hoffmanovými (dlouholeté kytarové duo DEICIDE – pozn.aut.) na straně druhé vázla mezilidská komunikace. To se na obou deskách odrazilo.

Napadlo by tě v době, kdy jste začínali s Amon a později s DEICIDE, že dvě z vašich budoucích alb se stanou celosvětově jedněmi z nejlépe se prodávajících nahrávek v death metalovém ranku…?

(smích) Ne, tohle by mě opravdu nenapadlo ani ve snu. Tenkrát jsme si žádné vysoké mety nekladli. Chtěli jsme hrát, psát vlastní skladby, dopracovat se k albu a k nějaké vydavatelské firmě. Byli jsme rádi, že jsme sehnali zkušebnu a pořídili si jakž takž kvalitní nástroje a aparát.

Už legendární je historka, kterak jste přišli do kanceláře Roadrunner Records a řekli bossovi Monte Connerovi větu „Sign us, you fucking asshole!“ (volně přeloženo „Podepiš s námi smlouvu, ty zkurvený sráči!“). A on skutečně s DEICIDE smlouvu podepsal. Zakládá se tato story na pravdě?

Ano, může se to dnes zdát přitažené za uši, ale opravdu to přesně tak proběhlo. Byli jsme mladí, nebrali jsme si servítky. Prostě jsme si řekli, buď s námi Monte Conner vyrazí dveře, nebo to klapne. On byl z té naší žádosti trochu v šoku, ale hudba se mu líbila, takže to bez velkých cavyků a zbytečných keců podepsal.

Vaše texty byly od raných prvopočátků silně a nekompromisně vyhraněné proti křesťanství, nejinak je tomu pochopitelně i na novém albu. Zeptal bych se přesto, zda nyní přistupuješ k psaní textové složky jinak, než dejme tomu před dvaceti lety…? Ovlivňuje tě při psaní třeba přečtená literatura, shlédnuté filmy apod.?

Neovlivňují mě ani knihy, ani filmy. Bohatou inspirací je mi sám život. Jak jsem už zmínil, při psaní textů na naše nové album jsem byl ovlivněn smrtí své matky. Pokud se něco změnilo oproti dobám našich počátků, je to pouze skutečnost, že k psaní textů přistupuji s větším životním nadhledem, z pozice otce dvou synů, s většími zkušenostmi. To ovšem nic nemění na mém nekompromisně nepřátelském postoji vůči organizovanému náboženství, a to organizovanému byl podtrhl. Nevadí mi, když někdo v něco věří. Je to každého věc, jsme svobodní lidé. Neskutečně mě ale sere, když určité osoby vnucují svou víru jiným, a to ještě za účelem obohacení sebe samých.

Tímhle jistě narážíš na množství náboženských institucí, stejně jako na kazatele, kteří třeba v Americe mají své vlastní televizní a rozhlasové show a tahají z oveček peníze…

Přesně tak. Těchto sráčů, kteří mají všelijakých falešných přikázání plnou hubu, a pak se potají smějí, jak jim zmanipulované ovce posílají prachy na konta a oni v klidu bohatnou k opulentní okázalosti, a přitom ještě znásilňují malé děti, jsou po celých Státech stovky a stovky. Nenávidím je a nikdy proti nim nepřestanu vést s DEICIDE naši zuřivou destruktivní kampaň!

Je tedy pozice těchto náboženských manipulátorů v USA stále tak silná, jako byla dejme tomu v 80. letech minulého století…?

Ano, je, snad jen s tím rozdílem, že na to jdou nyní fikaněji. Komunikují se svými ovečkami přes mobily, internet, není to už tak okaté jako v dobách, kdy měli k dispozici pouze televizní a rozhlasové kanály. Jdou s dobou, a o to jsou nebezpečnější a zákeřnější.

Mezi pravděpodobně největší a nejznámější propagátory novodobého satanismu patří persony Alesteira Crowleyho a Antona Szandora La Veye. Který z těchto dvou mužů je ti bližší, Glenne?

Nikdy jsem nehltal díla ani jednoho. Nicméně přece jen je mi bližší Alesteir Crowley. Jeho filosofie satanismu byla střízlivá, oproštěná od zbytečně teatrálních gest a pompéznosti. Tomu se La Vey nevyhnul a co hůř, později si v tom začal libovat. Z undergroundové filosofie udělal hollywoodský velkofilm, a tím to celé dokurvil.

V nějakém článku na internetu jsem našel informaci o tom, že váš kytarista Ralph Santola (mj. Obituary, Death, Iced Earth) je věřící katolík. To mi přijde jako docela bizardní fakt s přihlédnutím ke skutečnosti, že je členem DEICIDE… Je to pravda nebo jen nějaká fáma.

(smích) Asi to bude pravda, Ralph to kdysi zmínil. Ale já s tím nemám sebemenší problém, jak jsem řekl, pokud někdo svou víru nevnucuje jiným a je v pohodě, ať si věří v co chce. Mám mezi svými známými a kamarády více věřících lidí, jsou to katolíci, metodisté, baptisté, protestanti, buddhista…mně to nevadí, jejich věc.

Máte v plánu natočit k novému albu nějaký povedený videoklip…?

Ano, už máme hotový scénář klipu ke skladbě „How Can You Call Yourself a God“. Začneme na něm pracovat ve druhé polovině ledna. Bez nadsázky si myslím, že to bude po vizuální stránce zatím nejlepší klip, co jsme dosud udělali.

Můžeme se těšit na koncerty DEICIDE v Evropě…?

Určitě ano. Do Evropy dorazíme v červnu a červenci, takže budeme k vidění nejen v rámci koncertů, ale i několika letních festivalů. Na našem webu (viz níže) najdete podrobnější info a rozpis jednotlivých zastávek našeho výletu do Evropy.

Vím, že jsi velký fanda do motorek. Které kousky máš nyní ustájené ve své garáži?

V garáži mám starší kousek Halleye, rok výroby 1992, ale dbám o něj, takže vypadá stále jako nový. Vloni jsem si pořídil cestovní Hondu. Ročně najedu na obou motorkách kolem 15.000 kilometrů.

Máš kromě muziky čas na nějaké další koníčky či záliby, kterým se věnuješ ve svém volném čase?

Volný čas? Chlape, tohle slovní spojení už dlouho neznám, funguji jako otec na plný úvazek. Když je chvilka, projedu se na motorce, jdu si se svými kluky zahrát baseball nebo si jedeme zaplavat do moře. Na nic více čas nemám.

Máš dva syny – Daemona Michaela a Vinnieho. Kolik je jim nyní let? A podědili po tatínkovi muzikantské sklony…?

Starší Daemon Michael má nyní skoro 19 let, dokončuje studia na střední škole. Hodně se věnuje baseballu, autům, sem tam si zahraje na bicí, ale jeho hlavním zájmem jsou teď děvčata (smích). Mladší Vinnie má 9 roků a zatím paří jen na The Guitar Player Hero…

Glene, díky moc za rozhovor, přeji hodně úspěchů s „To Hell With God“ a budu se těšit na viděnou na některé z vašich zastávek v rámci evropského turné!

Taky dík, zdravím vaše čtenáře a doufám, že budou s novým albem maximálně spokojeni.



DEICIDE online:

http://www.myspace.com/theofficialdeicidemyspacepage


zpět
Rozhovor přečten: 4916x         Autor: Radek Bubeníček