Whiplash ... Rozhovory ... Rozhovory
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16415 x
CALES
22.10.2006 | 13895 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13418 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13324 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13309 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34318 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14350 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14198 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14186 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13893 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17469 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17431 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15711 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14652 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 235
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
INSANIA
Recyklujeme zlo od roku 987



25 LET REVOLTY V CROSSOVERU

Je to právě čtvrt století od okamžiku, kdy hudební těleso INSANIA poprvé vyslalo do okolí své podvratné noty. Letos to hodlá zúročit sérií několika koncertů. Začínají 16. března v Hradci Králové a vyvrcholí 6. října na brněnské Flédě. INSANIA, která dodnes kolísá na pomezí hardcore a metalu, nasadila od samého počátku ve své tvorbě zběsilé tempo. „Šlo nám jen o to, hrát co nejrychleji a nejtvrději,“ říkají o těch letech původní členové. Po několika koncertech a po vydání dema „Possessed by Insania“ v roce 988 srazila kapelu v rozletu k zemi brněnská StB, která v satanisticky laděných textech spatřovala výzvu k odboji proti systému. INSANIA se stáhla do podzemí a dále působila pod maskovacím názvem SKIMMED, pod nímž roku 990 vydává LP „New Insanity“, jednu z prvních nezávislých desek v tehdejším Československu. SKIMMED koncertuje v několika evropských zemích a roku 992 ukončuje činnost.

V roce 992 zakládající člen Poly obnovuje INSANII v novém složení s bubeníkem BlackDrumem, zvolňují tempo a vydávají se hudebně do temnějších vod, ovlivnění v té době přírodní mystikou a J.R.R. Tolkienem. Vzniká demo „R.U.DEAD?“ (992) a v roce 994 vychází na anarchistické značce Malárie rec. album „Crossfade“, které slaví úspěch i v zahraničí.

Následují alba „God Is Insane… Join Him!“ (Taga, 996), „Virtu-ritual“ (Indies, 998), záznam z koncertního turné po USA „Recycling & Live in Seattle“ (CBR, 000) a „Tamto remixuje Insanii“ (Tamto, 001).

Album „Rock´n´Freud“ (X Production, 008) vítězí v anketě hudebních kritiků Anděl v kategorii hard&heavy, zatímco předchozí alba „Trans-Mystic Anarchy“ (X Production, 001) a „OUT“ (X Production, 004) se dočkala užší nominace. Zatím poslední album „Kult hyeny“ (X Production, 010) se dočkalo andělské nominace a posléze ocenění Album roku v anketě Břitva.

„Brněnská cynická cháska Insania léta dráždila hady bosou nohou omotanou hadrem napuštěným jedovatými fórky. Tentokrát si kapela ovšem pro jistotu nese rovnou nabroušené sekery. Hyeny, krysy a další domácí mazlíčci jsou tu pro vás!“
(Z recenze alba Kult hyeny, Karpof)

Kapela si za dobu své existence vysloužila uznání Jello Biafry (ze sanfranciských DEAD KENNEDYS) a vystupovala např. s VOIVOD, NO MEANS NO či KILLING JOKE. Do dnešního dne odehrála na 650 koncertů (do nichž není započítáno cca 150 koncertů SKIMMED), většinou v českých a slovenských rockových klubech a na festivalech, ale hrála také např. v Polsku, Německu, Maďarsku či USA.

INSANIA se nenechává svazovat pouze formátem crossover, hardcore či metal, ale vstřebává širší vlivy, díky čemuž nebyla nikdy jednoznačně zařaditelná. Texty si střílejí z autorit, konformity myšlení, stádnosti, pomocí sarkasmu, cílených provokací či černého humoru. Její revolta „na prknech, co znamenají podsvětí“, letos oslaví čtvrt století trvání.

„INSANIA vyšla z HC a metalu. To byl pro nás ale čistě jen přístav, z kterého jsme podnikali plavby do jiných moří. Občas jsme ztroskotali, vlastně velice často. Ale holou kůži jsme si vždycky zachránili,“ říká o plavebním kurzu lodi INSANIA kapitán Poly.

Přehled koncertů:
16.3. Hradec Králové, klub Kozinka
23.3. Ostrava, Barrák (+ Free Fall)
24.3. Valašské Meziříčí, M-klub
30.3. Brno, M-13 Muzak (+ La Patchanka)
31.3. Uherské Hradiště, Mír
27.4. Brno, Čarodějáles
11.5. Liberec, Azyl
12.5. Praha, Rock Café (+ První hoře)
19.5. Trnava, fest. v klubu Zelený kríček
6.10. Brno, Fléda: INSANIA provede živý řez ČTVRTSTOLETÍM (+ hosté z pravěku!!!)

Další informace:
http://www.insania.freemusic.cz/
http://bandzone.cz/insania
http://www.facebook.com/insaniacz
http://myspace.com/insaniamusic
http://twitter.com/outsania
www.xproduction.cz

I N S A N I I znám již řádku let, (od festu Atack Of Fire Vll.) nejprve z koncertních podií a nahrávek a později i osobně. O Polym můžu jenom říct, že je to velmi vzdělaný a vzácný člověk a jsem ráda tomu, že je mým přítelem. Tiskovou zprávu, jenž oficiálně vyšla a je uvedená výše, už nepotřebuje dodatků a tak se rovnou můžeme pustit do čtení….

Kapela INSANIA letos slaví 25 let od svého vzniku, ne který konkrétní den se datuje?

Konkrétní den neznám. Ale kapelu jsme zakládali z kraje léta 987, těsně po maturitě.

Byl jsi ty zakládající člen a nebo je zakladatelem někdo jiný?

INSANII jsme založili tři – já, Malcev a Vrba.

Pokud jsi kapelu zakládal ty : co bylo prvním impulsem k založení kapely?

Zpíval jsem na gymplu v kapele Tormentum. Byl to takovej studentskej heavík, kluci z kapely to navíc dost tlačili do art rocku a já chtěl hrát mnohem tvrději. Pak jsem poznal kluky z kapely Ruční brzda (byli z jinýho brněnskýho gymplu) a to bylo pro mě jako zjevení. Jejich basista tenkrát moc nefungoval, tak jsme se hned domluvili, že spolu uděláme kapelu. Zpočátku jsem měl hrát na basu, ale protože jsem začal nosit kytarový nápady, začal na basu hrát Vrba, původně kytarista.

Měl jsi již v té době vytýčený směr kterým se kapela bude ubírat, nebo jakým stylem hudby se bude prezentovat?

Samozřejmě jsme poslouchali všechny tvrdý kapely, který tenkrát hrály. Tedy hlavně americký a německý. Taky nás bavilo provokovat satanismem. Především jsme tenkrát chtěli hrát co nejrychleji.

Jak a kdy celá kapela začala fungovat?

Fungovat začala téhož roku. Už na podzim 987 jsme tuším měli nějakej koncert. Nejspíš na Křenové v Brně. Taky jsme natočili demo ze zkušebny. „Live in Polana“. Demo „Possessed by Insania“ vzniklo až v r. 988. Taky nám už v prvním roce jeden člověk založil a vedl fanklub, vydával fanzin, rozesílal ho poštou, lidi posílali kazety, na který jim demo za poplatek nahrával. Fungovalo to velice dobře, dokud fanklub nerozprášila brněnská kriminálka. Ale to je jinej příběh.

Byla to parta kámošů, která si řekla, že založí kapelu a nebo jste byli zcela pro sebe neznámí lidé?

Jak jsem řekl, neznali jsme se, ale hned jsme si padli do oka.

Jaký byl tvůj první nástroj v kapele?

Původně jsem měl hrát na basu a zpívat. Pak Vrba ale udělal gesto a chopil se basy, takže jsem od počátku hrál na kytaru.

Kapela vznikla v době komunismu, bylo těžké v té době sehnat zkušebnu, nástroje, možnost hraní na koncertech atd?

To je na hodně dlouhé vyprávění. Sehnat zkušebnu, zvlášť ve městě, byl velkej problém. My měli štěstí, že Malcev bydlel v rodinným domku a mohli jsme zkoušet ze začátku u nich vzadu v takovým kumbálku. Nástroje… kytary se nějaký sehnat daly (český Jolany) a nebyly tak úplně špatný. Ale aparát, to byl problém. Hráli jsme ze začátku na dělaný bedny s reproduktorama z gramofonu, na zesilovač Studiosolo, nějakou dělanou zkreslovací krabičku na kytaru apod. Z dnešního pohledu dost směšný. Ale to Ti řekne každej pamětník, s tím Tě nebudu unavovat. Kdo chtěl hrát koncerty, musel mít tzv. zřizovatele, nějaký razítko od nějaký organizace, která se za Tebe zaručovala. Nejlíp SSM, něco takovýho. To se všelijak obcházelo, razítka se falšovala apod.

Zavzpomínej na první regulérní koncert…

My dělali nejdřív takový poloveřejný zkoušky ve zkušebně, kam za náma chodila metalová verbež, která se na nás nějak sama nalepila. Bylo to fajn. Úplně první regulérní koncert byl tuším v Holešově, kam nás do místního VŠ klubu pozvala jakási kapela. Jeli jsme tam vlakem, jen s kytarami. Byla to samozřejmě hrůza, na místě jsme zjišťovali, na co se dá hrát a na co ne atd. Koncert samotnej si nepamatuju, ale myslím, že klub byl poloprázdnej.

A co první zkušenost s nahráváním, jak a kde vznikl první počin?

První demo jsme natočili normálně na magneťák ve zkušebně a spoustě lidí se zvukově líbilo víc než Possessed by Insania, které se nahrávalo později přes mix v jakémsi improvizovaném studiu.

Jste z Brna, vzpomínáš si ještě na kapely, které jako vy začínali v té době? Měli jste mezi sebou kontakty, vyměňovali si zkušenosti, drželi jste při sobě jako tzv. underground?

Samozřejmě jsme znali ROOT. Přes ty jsme také natočili demo Possessed… Oni tenkrát točili svoje demo, měli domluveného zvukaře, tak jsme se s nimi „svezli“. Pak tu byla punková Zeměžluč, hardcoroví SRK. To bylo z našeho okruhu zhruba všechno.

Existuje z té doby kapela, se kterou ještě udržujete nějaké vzájemné vztahy?

Známe se pochopitelně s ROOT a se ZEMĚŽLUČÍ.

Stalo se vám, že jste byla nežádoucí kapela tzv. zakázaná?

Asi po pěti koncertech, cca na konci roku 988 či na začátku 989, si nás vyhlídla brněnská StB a doporučila nám okamžitě přestat s kapelou, nebo zařídí, abychom vyletěli ze škol. Byli jsme tenkrát všichni v prváku na vysoký škole a všichni jsme byli rádi, že jsme se tam vůbec dostali, tak jsme Insanii naoko rozpustili a založili Skimmed, což byl maskovací název. Hráli jsme pak aspoň pod utajením pro kámoše ve zkušebně.

Měli jste v té době třeba problém se zákonem?

Jak to myslíš? Každou chvíli. Např. jsme falšovali razítka a taky jsme měnili texty písniček, který se musely dávat předem ke schválení pořadateli. Sepsal jsem takový neškodný verze našich textů, kde bylo všechno násilí a satanismus vypuštěný, a na koncertě jsme si to pak zpívali po svým. Jinak na každém koncertě v Brně na Křenové byl pozorovatel z StB, to se vědělo, a všechno nenápadně sledoval, takže na problémy se zákonem jsme měli zaděláno od prvního okamžiku.

Byla pro vás revoluce vysvobozením ? Pozorovali jste u vás nějaké změny k lepšímu?

Všechno se okamžitě uvolnilo, člověk si mohl dělat, co chtěl, nikoho se nemusel dovolovat. Zmizel strach a pocit stísněnosti. Ale to je širší téma… jde o to, že najednou tu byla svoboda se vším všudy. A nějaká kapela, to nebylo to podstatný. Člověk mohl úplně všechno. Třeba i sbalit kufry a zmizet někam pryč.

INSANIA je už pár let jednou z nejznámějších kapel na naší scéně, napadlo tě někdy, že to tak daleko dotáhnete?

Já o ničem takovým nikdy nepřemýšlel. My jsme prostě dělali muziku, která nás bavila, a užívali si té legrace, která kolem toho byla. Provokovat mě bavilo vždycky.

Kolik vám bylo v době založení INSANIE let?

Bylo nám všem 18. Právě jsme dokončili střední školu.

Za těch 25 let můžeš říct, že jste pořád ta stejná INSANIA jako na začátku?

To určitě nejsme. Zaprvé proběhly samozřejmě nějaké personální změny, zadruhé člověku se nějak vyvíjí hudební vkus i myšlení, takže my jsme se za těch 25 let posunuli výrazně pryč od původního brajglu, co jsme hráli. A taky jsme o hodně starší. Ať chceš nebo ne, spoustu věcí děláš jinak, než když Ti bylo 18.

Vzpomeneš si ještě na všechny muzikanty, co kapelou prošli? Víš, co dnes dělají?

Zas tak moc jich nebylo. Se všemi jsem v kontaktu. Malcev dokonce zase začal hrát na bicí. Mají kapelu Oldskulls, hrají starou punkovou a metalovou klasiku, převzatý věci. Domlouvali jsme se dokonce, že k výročnímu koncertu k 25 letům (bude na podzim v Brně) spolu zahrajeme v téhle původní sestavě 2-3 věci. Bude to poprvé od té doby. A asi zase na dlouho naposled. Na koncertě se samozřejmě objeví i ostatní bývalí členové. Basisti Marek Loučka, Calvera a klávesista Maria Rosse.

Za dobu existence jste vydali spoustu nahrávek, můžeš nám je vzpomenout a o každé něco říct?

Uáááá, to vážně musím??!! Je jich fakt hodně.

Kterou z těch nahrávek máš nejradši a je nějaká, kterou nemáš rád nebo se za ni stydíš?

Nestydím se za žádnou, ale nejradši mám vždy samozřejmě poslední řadové album, tj. Kult hyeny. A pak to, které se chystá.

Prošli jste za ta léta spoustou studií, ve kterém se vám nahrávalo nejlépe a vracíte se do konkrétního studia?

Dlouhou řadu alb jsme nahráli v Haciendě u Doda a tam jsme se taky nejvíc naučili, pokud jde o zvuk, případně aranžování. Doda můžeme jen doporučit! My pak ale studio změnili a Kult hyeny vznikl u Stani Valáška. Především proto, že jsme začali využívat naše domácí studio, kde jsme si všechny neživé zvuky připravovali sami, a tenhle styl práce by v Haciendě nebyl možnej.

Víš kolik koncertů má do dnešního dne INSANIA za sebou?

Něco kolem 800, když do toho započtu i SKIMMED. Ale přesně to nikdo neví.

Vzpomínáš na nějaký s láskou, že byl třeba něčím výjimečný?

Těch bude víc. Ale velkej význam pro nás vždycky měly brněnský koncerty. Třeba když jsme křtili album „Trans-Mystic Anarchy“ (rok 001), podařilo se nám napráskat Flédu. Přišlo přes 600 lidí, což byl poměrně nářez. To bylo asi nejvíc, kolik na samotnou INSANII kdy přišlo.

A naopak stal se vám na koncertě nějaký průser, trapas atd. ?

Mraky. Nejčastěji to bylo spojeno s tím, že něco nehrálo, nefungovalo… jednu dobu to byl často můj kytarovej Marshall, dokud jsem ho neshodil ze schodů, nerozdupal a nepořídil si konečně novej zesilovač. Ten předchozí mi zkrátil život nejmíň o deset let. Pak byl velkej průser jeden náš koncert tuším v Ostopovicích u Brna. Byl to festival, kde byli skinheadi, co měli na rukou pořadatelský pásky. Byl to začátek 90. let, kdy jich bylo poměrně hodně a všude se rozkřikovali. Během hraní pod pódiem hajlovali a my jsme se s nimi po koncertě porvali. Celý to skončilo u soudu a jeden z nich dostal tuším rok natvrdo za propagaci nacismu. Nic pěknýho.

Určitě jste na koncertech zažili spoustu legrace, máš nějaký hezký zážitek?

Asi jich bude spousta. Ale jako nejveselejší historku bych uvedl dnes už zlidovělý příběh o tom, jak jsem si vydělal na první kytaru. V noci jsem se vypravil s nářadím na právě rušený hřbitov v jedné nejmenované brněnské čtvrti a vloupal se do hrobky, která byla napůl zbouraná buldozerem. (Toužil jsem tenkrát po lidské lebce.) Jistě mě pochopíte - bylo mi 17. Když jsem rakev otevřel (musím přiznat, že jsem se musel velmi přemáhat), zjistil jsem, že nebožka má kompletní zlaté zuby, což byl pro mě nečekaný, ale o to příjemnější bonus. Jsem jemný hoch.

V kapele se prezentuješ zpěvem, je textařská práce výhradně tvoje záležitost?

Jo, texty píšu sám.

Vaše texty byli i anglické, ale teď už jsou výlučně české, je to pro tebe lepší varianta jak lépe prezentovat svoje texty fanouškům?

Zpočátku jsme hodně směřovali INSANII do zahraničí, proto ta angličtina. Ale čím dál jsem měl pocit, že chci, aby nám rozuměli hlavně lidi tady. Nejde jen o to „rozumět“, ale aby ty věci přímo promlouvaly už z té hudby… aby je nikdo nemusel louskat se slovníkem v ruce. Navíc čeština je krásnej jazyk a i když je těžký v ní frázovat tak, aby to v metalu znělo dobře, stojí to za to.

Existuje text ,o kterém si myslíš, že se ti opravdu povedl?

No, mám pocit, že se jich povedlo hodně. A některý jsou zase slabší, to už tak bývá. Mám poměrně rád sérii textů o Joeovi… třeba „Vražda ve staré hvězdárně“ je roztomilá. Nebo „Večer, kdy Freud zpíval basem“.

A je nějaký, který se nepovedl vůbec?

O takovém nevím.

Když už jsme u těch textů, nemůžu se nezeptat i na tvoje mimo kapelní pisatelské aktivity…….

Mám své vyhraněné názory na sociálně-kulturní prostředí v téhle zemi, a ty se snažím ventilovat. Občas napíšu sloupek do časopisu Instinkt, občas nějakej postřeh či názor do nějakého jiného zinu. Jinak se u mě žádné rozsáhlé aktivity nekonají. Občas mě někdo požádá o text, jiná kapela, ale většinou musím odmítnout… mě každej text hrozně vyčerpá. Než jsem s ním spokojenej, jsou to hromady poškrtaných papírů – tyhle muka jsem ochoten podstupovat jenom pro svou kapelu. Aha, Tys možná myslela to, že překládám knížky? Ale to bezpochyby nikoho nezajímá.

25 let je dlouhá doba na působení v jedné kapele, měl jsi někdy chuť ji rozpustit, nebo opustit a založit si jinou a nebo se věnovat úplně něčemu jinému?

Jistě pár takových okamžiků bylo. Ne snad že bych se přímo rozhodoval, ale za ty léta se vyskytly i slabší chvíle, kdy máš pochybnosti, jestli to vůbec dává smysl. Třeba období mezi alby OUT a Rock´n´Freud bylo poměrně kritické, taky jsme hodně pili. Aby mě koncerty vůbec bavily, vždycky jsem se zlil něčím tvrdým, a každýmu je jasný, jak to asi mohlo vypadat. Myslím, že v tomhle období jsme sami sobě i INSANII hodně uškodili. Založit jinou kapelu nebo nějakej projekt, to je MÓÓC lákavá věc… beru to jako úžasný dobrodružství a obrovskou výzvu, zkusit zas něco novýho, dělat věci jinak. Kdyby INSANIA měla nějakou delší pauzu, asi bych ji vyplnil tímhle způsobem. Dvě kapely bych ale neutáhl.

Co bys dělal, kdybys už nebyl členem INSANIE ?

Udělal bych jinou kapelu, nebo bych se vrátil k malování – to mě vždycky bavilo. A začal zase víc sportovat.

Když rozdělíš 25 let INSANIE na pětiletky, jaké máš na ty různé období vzpomínky?

Asi to nebudou čistě pětiletky, ale první fáze bylo čirý nadšení – mladý kluci, co chtěli blbnout a bavit se a teprv se učili hrát. Druhá fáze, to už je „nová“ INSANIA, tedy. s Black Drumem za bicími, kdy jsme konečně začali dělat hudbu tak nějak víc navážno a víc u toho přemýšleli. Byl to vlastně svým způsobem rozjezd nové kapely, protože se starou INSANIÍ to mělo společný jenom to, že jsem tam hrál na kytaru a zpíval. Teď jsme ale hráli úplně jinak. Potom následovala třetí fáze, kdy jsme začali poslouchat i spoustu jiné muziky, než je metal, kterej nás svým způsobem tenkrát začal nudit. To se odrazilo i v naší tvorbě. Taky jsme byli jednu dobu dost punkoví. Teď se nacházíme ve fázi, kdy jsme se jakoby vrátili k metalu, ovšem k jeho moderní podobě, která vstřebává spoustu zajímavýho i z jiných stylů. Starej metal, kterej se hrál před 20 lety, už dávno nikdo z nás neposlouchá.

Podle mě jste víceméně česká ikona, hráli jste i někde v zahraničí a nebo jste výlučně čeští pódiový harcovníci?

My jsme jezdili po Evropě poměrně intenzivně. Hlavně se SKIMMED, ale pokračovala v tom i INSANIA. Hráli jsme hned po pádu železné opony v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Polsku (tam jsme měli několik turné díky Malárii rec., která nám vydala desku), Maďarsku, měli jsme několik koncertů v USA.

Změnili se podle tebe fanoušci co chodí na vaše koncerty?

Změnili a zcela vyměnili. Dokonce několikrát. Chodí na nás už několikátá generace lidí. Chvílemi mám pocit, že jsme neměnnej bod v krajině, která se kolem nás mění tak překotně, jako by někdo pustil film zrychleně. Dva tři roky vídáš pravidelně na koncertech nějaký tváře, pak někam zmizí a vídáš zase jiný tváře. A přijde Ti to, že je to napořád. Ale ono ne. Pár let a zase jsou pryč a zas vídáš jiný lidi, který Ti tvrdí, že na Tebe chodí „odjakživa“.

Preferuješ víc prodané kopy cédéček, a nebo tě víc potěší plný klub fanoušků ve vašem tričku?

Nás úplně nejvíc těší, když je plnej klub a když z těch lidí cítíš, že vědí, na co přišli, že tu nejsou náhodou, a že rozumí tomu, co chceme tím vším říct. Že nás neberou jako tuctovou kapelu, ale jako něco svýho. To jsou koncerty, který nás nabíjejí.

Záleží ti na image kapely nebo to neřešíte a je vám jedno, jak vylezete na pódium?

Byly v minulosti pokusy něco vymýšlet, aby to bylo zajímavější. Bavili jsme se dost o tom, v čem hrát a tak. Ale postupem času jsme tak nějak přišli na to, že nemá smysl se uměle do něčeho stylizovat. Pro nás je nakonec mnohem důležitější sdělení, než to, jak budeme vypadat na pódiu.

No mě vaše image sedí, je taková ležérně rebelská... Napsalo se o vás někdy něco ošklivého, nepravdivého nebo nějaká absurdita?

Na žádný vyloženě hnusný věci si nepamatuju. Kromě toho, že nás občas v recenzích přirovnali ke kapelám, k nimž jsme měli stylově hodně daleko. Před pár lety o nás kdosi napsal, že jsme „agro“, protože fanoušci na nějakém našem koncertě pili panáky a vyvolávali názvy našich písniček jako někde na tancovačce. To se mě tedy dotklo, ale jinak jsem to bral jako legraci.

Jak na tyto věci reaguješ?

No, nemám s tím velké zkušenosti, jak jsem řekl, takže většinou nereaguji nijak.

INSANIA je ověnčená řadou hudebních cen, připomeň nám je, a jak tyto ceny vnímáš?

Jéje, co já vím? To přece není důležitý. Máme Anděla a nějaké Břitvy, no a co? Je to pro nás sice potěšující, ale zároveň tu vím o spoustě skvělých kapel, které žádnou cenu nikdy nedostaly a vůbec jim to na kvalitě neubírá. Navíc nevím o žádné kapele, které by Anděl nebo Břitva nějakým způsobem pomohly třeba k výrazně vyššímu prodeji CD nebo k napráskaným klubům. A nestalo se to ani v našem případě. Bohužel je to tak.

Máš někdy pocit, že je kapela nedoceněná? Narážím na to, že kapely ve světě a ve svých zemích vašeho kalibru jezdí světové turné, hrají na velkých festivalech….

Nemám pocit nedoceněnosti. Kdepak. My bychom žádná světová turné ani jezdit nechtěli. Já za ty roky vím, o čem to je. A vážím si svého času. Raději budu dělat doma nový písničky a potom s nimi objíždět kluby v ČR, než se trmácet v dodávce týdny po Evropě nebo USA. Zvolili jsme si vědomě tuhle roli tím, že zpíváme česky a děláme muziku, která je těžko zařaditelná.

Jsi spokojen, jak se teď kapele vede a nebo by sis pro ni přál něco jiného….fantazii se meze nekladou...

Podívej, já bych samozřejmě mohl přát VŠEM kapelám větší prodeje CD, víc lidí na koncertech, ale realita je prostě trochu jiná a my v ní musíme nějak fungovat, nebo to nedělat vůbec. Takhle já jsem nikdy nepřemýšlel, jestli si přeju něco jinýho. Prostě jsme dělali muziku a to nás naplňovalo. Jsem spokojenej.

Existuje kapela, se kterou by sis rád zahrál na jednom pódiu a festival na kterém bys chtěl vystoupit?

Mám hodně oblíbených kapel, ale hrát na jednom pódiu s nimi netoužím. Raději se na ně zajdu podívat na koncert jako fanoušek.

Máš sen či přání se setkat osobně s nějakým muzikantem či osobností z hudebního průmyslu?

Vlastně ani ne. Mám tu blbou zkušenost, že často pak není o čem mluvit, nebo prostě poznáš, že dotyčnej je hňup. A já si nechci tímhle kazit muziku, kterou ten člověk dělá dobrou.

Čí byl ten geniální nápad převést INSANIU do čárového kódu?

My používali čárovej kód už od dob alba Crossfade (r. 993). Vymyslel jsem to tuším já s Calverou. Postupem doby ten čárovej kód měnil různě podobu. Přepisovat název kapely v číslech jako 1N54N14 jsme začali už někdy před deseti lety, ale jako logo kapely jsme to poprvé použili až na Kultu hyeny. Autorem obalu cédéčka je Dante. Ten si pohrál i se všemi těmi stříkanými šablonami a vytvořil tomu albu skvělej streetovej styl.

A kdy vůbec začal astrální věk INSANIE ?

Roku 987.

Jak ho máme my obyčejní lidé vlastně chápat?

Já se obávám, že ho dostatečně nechápu ani já sám, takže se necítím být povolanej k tomu někoho poučovat.

Myslíš si, že mise INSANIA má ještě dalekou cestu před sebou, že ještě neřekla vše, k čemu byla stvořená?

To netuším. Ale pokud bychom ucítili, že už nemáme co říct, tak to ukončíme. Nemáme v plánu trhat žádný rekordy kapel jako je Olympic apod., o to nám nejde. My tu smrdíme tak dlouho, protože jsme v tom stále spatřovali dobrej smysl. Jakmile tohle nebude, s čistým svědomím odejdeme na odpočinek.

Kdy vlastně dojde k tomu, že astrální věk INSANIE skončí, co se bude muset stát?

Nejspíš by se muselo stát to, že dojde energie, dojdou nápady, přestaneme mít chuť provokovat a vyřvávat nahlas, co si myslíme. Pak bude ten pravej čas se rozloučit.

Letos mimo INSANIE slaví dvacáté páté výročí i vaši rodáci ROOT, co si o této kapele myslíš? Mimochodem na stejný rozhovor jako ty odpovídá i Big Boss……

Nejspíš asi víš, že jsem v ROOT rok hrál (když po zákazu nemohla hrát INSANIA), takže znám moc dobře Big Bosse, Blackieho a v téhle kapele jsem vlastně poznal Black Druma, což byla pro mě naprosto zásadní věc. Cítím k té kapele respekt a vím, že i oni si prožili kritický chvilky. A před Big Bossem klobouk dolů. On je ještě o celej jeden level starší než já, takže si dokážu představit, jak je to pro něj únavný, štrachat se donekonečna dodávkou na koncerty. Mně to dnes samozřejmě taky vezme mnohem víc sil, než když mi bylo 25. ROOT spoluvytvářeli metalovou mapu u nás a rozhodně jsou tu jedna ze zásadních kapel.

Dovedeš si představit, že i v šedesáti budeš drhnout akordy a řvát do mikrofonu?

Umím si to představit velice dobře a moc se na to těším. Ale nevím, jestli to bude ještě někoho zajímat.

Jak budete slavit svou dvaceti pěti letou éru , připravujete nějaký spešl koncert nebo šňůru? Na co se můžou fanoušci těšit?

Musím říct, že jsme nikdy žádná výročí neslavili, ani 20 let, nic. Přišlo mi to poněkud trapné, slavit, že je nám zas o pár let víc. Dokonce jsem v nějakým rozhovoru i řekl, že ani k 25 letům žádnej výroční koncert nebude. Pak jsme o tom ale začali přemýšlet a řekli si, jestli to třeba nevypadá jako neúcta k lidem, co nás za ty roky poslouchali. Že by tam mohla zahrát i prapůvodní sestava atd. a že by to mohlo být zábavný. Máme kromě hostů schovaný ještě jedno eso v rukávu, ale nebudu nic prozrazovat, protože to není jistý.

Budete k tomuto výročí vydávat nějakou speciální edici nahrávek, triček nebo natočíte dvd apd. ?

Myslím, že budou trička k 25 letům. Nejspíš s heslem „hrdě recyklujeme HC/metal od r. 987“, kterým tak nějak zastřešujeme celej tenhle rok. DVD ani nic podobného nechystáme. Pracujeme na materiálu pro NOVÝ album.

Máš nějaký vzkaz pro vaše věrné fanoušky, kteří jsou s INSANII 25 let a i pro ty kteří méně, ale naopak budou s Vámi třeba i dalších 25 let?

Těch, kteří jsou s námi celých 25 let, asi moc nebude. Nejspíš jsou už dávno mrtví, nebo se věnují něčemu velice smysluplnému. Ty ostatní od srdce zdravíme a rádi je potkáme na našich jarních koncertech – termíny jsou uvedené na našich stránkách http://www.insania.freemusic.cz/ .

Moc díky za krásný rozhovor a přeji Tobě a celé Insance do dalších let mnoho hudební svěžesti.


zpět
Rozhovor přečten: 4144x         Autor: Martina Kurtinová