Whiplash ... Rozhovory ... Rozhovory
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16417 x
CALES
22.10.2006 | 13896 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13419 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13325 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13310 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34319 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14351 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14201 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14187 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13895 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17470 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17432 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15712 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14653 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 235
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
INSANIA
Čtvrtstoletí anarchie



Brněnská hydra INSANIA oslavila nedávno, ač se to zdá neuvěřitelné, 25 let své existence. Myslím si, že hovořit na tomto místě o nezpochybnitelném přínosu této brněnské party do pomyslného zlatého fondu české rockové scény, by bylo sypáním písku na Saharu. Jisté je jedno. I po zmíněném čtvrtstoletí své originální kariéry je formace kolem lídra Petra „Polyho“ Pálenského v plné síle, dokonce bych se nebál říct, že INSANIA je v životní formě. Ale dosti mého tlachání, přejděme raději k rozhovoru, který jsem na sklonku roku vedl přímo s principálem Polym.

Čtvrtstoletí existence – jak toto slovní spojení rezonuje v tvých sluchovodech, Poly?

Příšerně. Ale nějak jsem se s tím už smířil.

Každopádně – velká gratulace! V rámci české metalové scény není právě moc skupin (nyní mě aktuálně napadají snad jen Root nebo Arakain), které by se mohly pyšnit podobným jubileem. Přesto si myslím, že právě ty nejsi typ člověka, jenž by si liboval v pompézních oslavách…nepletu se?

Pro mě nikdy nebylo důležité, jak dlouho tu něco je, ale jak moc mě to dokáže oslovit. Už proto to neberu jako nějakou mimořádnou zásluhu, že tu smrdíme tak dlouho. Hlavní je, že máme pořád co říct. S těmi oslavami to bylo těžké rozhodování. Původně nám nepřišlo, že je to nutné jakkoli „slavit“, ale potom jsme si sedli a řekli si, že uděláme pro naše fanoušky jako dárek pár koncertů, kde zahrajeme i starší věci, které už normálně nehrajeme, ale lidi je po nás často chtějí.

Své nedávné výročí jste oslavili koncerty v Praze, Plzni a v Brně. Připravovali jste se na ně nějak nadstandardně – třeba speciální skladbou set listu aj.? Dopadlo vše dle vašich představ?

Jak jsem řekl, hráli jsme hodně starších nevergreenů. Turné 25 LET REVOLTY mělo tři zastávky – Brno, Praha, Plzeň. Zvlášť koncert v Brně na Flédě jsme připravovali dlouho – měli jsme tam jako hosty dřívější členy a taky tam zahrála zakládající sestava INSANIE. Vzalo to hodně času, dát to celé dohromady, a trochu nás to zdrželo od práce na novém albu. Koncert v Brně měl neskutečnou atmosféru – taky díky nestvůrám z pravěku, které se tam jako pamětníci slezly. I Praha byla skvělá. V Plzni Pod lampou přišlo lidí míň, což se čekalo, ale byli tak úžasní, že jsme neměli důvod ke stížnostem.

Osobně považuji INSANII za takový stabilní prvek v pomyslné mozaice českého metalu. Nikdy jste na sebe přehnaně nestrhávali pozornost, na druhou stranu jste tu stále byli bez toho, že byste se na dlouhou dobu odmlčeli či o vás nebylo vůbec slyšet. Vnímáš to stejně?

My jsme byli vždy mimo ten hlavní metalovej proud. Hlavně proto, že jsme koketovali i s jinými hudebními vlivy, což spoustu pravověrných metalistů odpuzovalo, ale nám to prostě dávalo svobodu a větší možnost vyvíjet se. To pro nás bylo nejdůležitější. Navíc jsme nikdy nevydávali u velké firmy jako zpočátku ostatní kapely, ale u undergroundových labelů. Pro nás byla zásadní nezávislost. A díky labelu Malarie Records jsme byli taky provázaní víc s hardcoreovou scénou.

Dalším aspektem, který je pro vás velmi typický (mně navýsost sympatický) a jenž se s vámi pojí v podstatě od samotného počátku, je vaše snaha nezapadnout do „kultury mas“. Vaše silná vůle nebýt součástí toho všelijakou komercí zaslepeného civilizačního stáda je obdivuhodná. Myslíš, že je pro „moderního člověka“ těžké vystoupit z řady, neřídit se soudobými trendy apod.?

Já jsem měl problémy se začleňováním do nějakých větších celků už jako dítě. A vždycky mi bylo protivné, když mi někdo říkal, co si mám myslet, nebo že by bylo vhodné, abych se choval jako ostatní a hlavně nevybočoval. Z toho mě mrazí dodnes – z přizdisráčství a konformismu, tomu by lidi podléhat neměli. Pro většinu z nich je to lákavé, protože je to pohodlné. Důležité je nebát se dát najevo svůj názor, i když se liší od názoru okolí. Jinak se jedinec stává součástí stáda.

Nikdy jste nechtěli být „in“, ale naopak „out“. Přinesl vám někdy tento životní postoj, rebelie, i nějaké ty potíže či snad dokonce incidenty?

Kázeňské problémy jsem měl odjakživa. Už jako zlobivej malej hajzlík na základce. Např. jsem utíkal ze školy družinářce domů, když se mi něco nelíbilo. Byly na mě věčné stížnosti a jsem na incidenty zvyklej. Ale INSANIA, to je jinej level. Nám jde cíleně o to, vyjadřovat se nekorektně, aby text provokoval, proto často sklízíme i ostřejší reakce. Já jich dost schytával i kvůli svým popravčím kritickým sloupkům v Instinktu. Kvůli jednomu z nich máme např. zapovězenej vstup do TV Óčko.

Označil by ses ty sám za misantropa? Máš občas chuť vypadnout z Brna a odjet na týden třeba někde do hor nebo na opuštěný ostrov, kde budeš mít jistotu, že za celou dobu nepotkáš ani živáčka?

Takové pocity samozřejmě mívám, i když je to teď hlavně kvůli našim dvouletým dvojčatům, která mě a mou Markétu ničí. Fyzicky a psychicky. Jsou to stroje dokonale vyvinuté k účelu naší likvidace. Často samotu oceňuju, ale jinak mám společnost rád, hlavně společnost inspirativních lidí. A nevadí mi, že se mnou třeba ve všem nesouhlasí. Důležitej je dialog. Pokud je o něčem, co mě zajímá.

Vyhovovalo by ti žít v jiné době, než ve 20tém, resp. na počátku 21.století? Pokud ano, zkus nám zdůvodnit proč…

Podle mě máme úžasnou kliku – žijeme v mírumilovné době, už skoro 70 let jsme tu neměli válku, přes všechny ty malicherné opruzy jako korupce či současná „krize“ (ty tu byly vždycky) se nám vede dobře, vývoj sviští rychlostí, při níž člověk nestíhá ani sledovat všechny objevy a novinky. Ne že bych se nad vším rozplýval spokojeností, ale v globálu bych neměnil.

Kromě své hudební kariéry se již léta živíš překlady z angličtiny. Docela by mě zajímalo, které knihy, jenž jsi překládal, zásadně ovlivnily svým obsahem tvůj život, event. inspirovaly něčím tvorbu INSANIE…?

No, nazývat to kariérou je dost troufalé. Naštěstí mě hudba neživí a vůbec toho nelituju. Jako kluk jsem vyrůstal na foglarovkách, verneovkách, prahnul jsem po různých rodokapsech a podobném braku – to mě lákalo. Na střední škole to byl třeba Dickens, Steinbeck a pak jsem se dostal už k současnější beletrii. Nemůžu nezmínit Mordecaie Richlera, to je můj černej kůň. Novou INSANII v začátcích hodně ovlivnil Pán prstenů, pak možná do jisté míry Timothy Leary svými psychedelickými vizemi. Jinak si nejsem žádného zásadního vlivu vědomej – spíš čerpáme z jakéhosi ďábelského guláše, kterej se nám v hlavách namíchal.

Dovedeš si představit, Poly, že by ses živil něčím jiným, než muzikou a překlady? Co jiného by tě ještě bavilo a vnitřně naplňovalo?

Oho, já si dovedu představit ledasco. Asi by mě bavilo a vnitřně naplňovalo být uhlobaron a rozdávat peníze na kulturu, podporovat projekty, které jsou mi blízké, pomáhat těm, kteří to potřebují. Taky miluju dřevo a docela si dovedu představit, že bych z něj něco vyráběl. Třeba bych dělal krmítka pro ptáčky, na nich bych pochopitelně nechutně zbohatnul a pak bych mohl opět dál podporovat umění!

Tuším, že tě následující otázka mírně otráví, neboť jsi ji už jistě dostal nesčetněkrát…přesto – mohl bys nám v krátkosti okomentovat jednotlivá alba z vaší diskografie viděna tvým retrospektivním pohledem?

Původní INSANIA (následně SKIMMED) byla extrémně rychlá muzika. Já po rozpadu SKIMMED zatoužil dělat hudbu, při které bych se nutně celej koncert necítil jako sprinter v křeči. Crossfade byl ještě pojetím především metalová deska pod vlivem přírodní a dějinné mystiky. Následující God Is Insane… Join Him! už uhýbal k melodičtějším nápadům (začali jsme víc zpívat) a experimentům. Virtu-ritual v tomhle trendu pokračoval. Na Trans-Mystic Anarchy máme vůbec nejvíc rychlých, téměř punkových vypalovaček. V té době na nás začalo chodit i poměrně hodně punkáčů. OUT je takovej hybrid. Během skládání téhle desky jsme podladili kytary, takže polovina nevergreenů jsou zatěžkanější věci, polovina svižnější. Ale nevěděli jsme ještě přesně, jak s podladěnými kytarami kompozičně pracovat. Na Rock’n’Freud už byly plnohodnotným nástrojem klávesy a kytary pod nimi sekají děravé metalové riffy, což je model, který nám začal s podladěnými kytarami dobře fungovat a otevřel nám cestu k zajímavějšímu zvuku. Kult hyeny v téhle cestě pokračuje, pouze jde o jedovatější a naštvanější album.

Blíží se nám čas Vánoc. Jak tyto svátky „klidu a pohody“, které díky neskutečně silnému komerčnímu tlaku získaly spíše statut svátku „stresu a hektičnosti“, stráví letos členové INSANIE?

Většina z nás někam odjede, jak jsem slyšel. Já nikoli, ale žádnej stres necítím, nic mě k němu nenutí. Já žiju svým tempem, na televizi se nedívám, pro mě je to čas jako každej jinej. To samé Silvestr. Nemám rád oslavy na povel, takže většinou bývám doma a pracuju.

Díky moc za tvůj čas! Na závěr nám prosím prozraď, kdy se můžeme těšit na plnohodnotného následníka vašeho opusu „Kult hyeny“?

Zhruba od léta pracujeme na nových písničkách, ještě na tom bude spousta dřiny, včetně celé předprodukce, ale pokud se to nikde zásadně nezadrhne, rádi bychom novou desku vydali do konce roku 013.


zpět
Rozhovor přečten: 2815x         Autor: Radek Bubeníček