Whiplash ... Rozhovory ... Rozhovory
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16415 x
CALES
22.10.2006 | 13895 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13418 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13324 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13309 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34318 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14350 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14198 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14186 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13893 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17469 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17431 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15711 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14652 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 235
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY
Made in Moravia



     Po předlouhých čtyřech letech jsme se dočkali nového alba moravské folk metalové formace SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY. Tahle pozoruhodná skupina projevila v minulých letech nemalý kousek houževnatosti i odvahy, kteréžto atributy naštěstí nepřišly vniveč a došly svého naplnění v podobě výborného alba „Relic Dances“. Tenhle opus ocenili nejen napínaní fandové kapely, ale i členové Akademie populární hudby, kteří ji zvolili za nejlepší nahrávku roku 2004 v žánrové kategorii hard´n´heavy. O všem možném, co se v kapele odehrálo od dob alba „Themes“ jsem si povídal s kapelníkem Radkem Hajdou.

Období po albu „Themes“ se neslo ve znamení jisté hektičnosti – byli jste nominováni na cenu Anděl APH, kterou jste v kategorii hard´n´heavy také vyhráli. Ovšem během přebírání sošky Anděla došlo k nedůstojnému výstupu tehdejšího kapelníka Petra Staňka, kterýžto incident nakonec vyústil v jeho definitivní vyhazov. S jakou koncepcí či vizí jste tenkrát vstupovali do nové éry v kariéře SSOGE?

Nejprve bych tě poopravil – přebírání Anděla v roce 2001 v nic nevyústilo, naopak to byla už jen ta pověstná poslední kapka, která mě utvrdila v tom, že pokud mají „Sajlenti“ pokračovat, stane se tak jen s lidmi, kteří budou pro kapelu „dýchat“. To byla asi prvotní koncepce. :) A tak jsem radši začal znovu od píky. Kdo chtěl zapomenout na své ego a makat, zůstal, kdo ne, musel z kola ven. Co se muziky týče, právě po období „Themes“ jsme začali s naším pozdějším kytaristou Hynkem připravovat projekt, který spočíval v propojení metalu a lidové muziky. Díky výše uvedeným okolnostem jsme s tím mohli pokračovat v rámci SSOGE, čemuž jsem moc rád. A vize „nové éry“ byla na světě… V březnu letošního roku jste obdrželi svého druhého „Anděla“ (cenu APH v žánru hard´n´heavy). Čekali jste to v silné konkurenci D.Gamballe a Insanie? Nemrzí vás osobní neúčast při předávání?

Pocit je fajný. Na rozdíl od Goťáka jsme s tím opravdu nepočítali (už nominace mi byla překvapením) a jsme moc rádi, že akademici tímto způsobem naši práci ocenili, to vždy potěší. Při této příležitosti musím říct, že Anděl nepatří jen nám, ale také všem, kteří se na desce „Relic Dances“ podíleli – Tomáši Kočkovi, cimbálovce Radošov, saundmajstrovi Staňovi Valáškovi, vydavatelské firmě REDBLACK i bývalým členům SSOGE… Když už jsi zmínil další nominované, věř, že jsem to „drakům“ i Insanii z celého srdce přál. Jejich desky jsou výborné a obou kapel si moc vážím. Naše neúčast při předávání souvisí s hraním v Holandsku a Belgii, které bylo naplánovano mnohem dříve (resp. na rozdíl od Andělů naplánováno bylo), a takové věci se prostě neruší. Poté, co jsem slyšel o prostoru poskytnutém žánrovkám, toho absolutně nelituji. Ale to už je jiná pohádka…

V průběhu minulých let si kapela prošla celou řadou personálních rošád. Mohl by ses u nich v krátkosti pozastavit a stručně zhodnotit přínos jednotlivých členů, kteří se u „Sajlentů“ objevili, ať již krátce, či na delší dobu…?

Uff, zapátrám v mozkových závitech a asi poprvé se to pokusím kompletně sestavit. Ze staré sestavy jsem zbyl jen já, brácha Michal (bicí) a navrátivší se cellista Siki. Než jsem se stihl poohlédnout po druhé kytaře, nabídl nám své služby Hynek. Přes něj jsme pak alespoň na hostování sehnali bassmana, který slyšel na jméno „Úhoř“. Během cca 2 měsíců jsme secvičili stávající materiál a přemluvili Skunyho (Sad Harmony), aby nám pomohl na koncertech. Roste z něj „Pan“ zpěvák a frontman je také výborný, ale všem bylo jasné, že je to jen výpomoc. Vím, jak Jiříkovi záleží na jeho domovské kapele, a tak jsem se jej ani nesnažil přemlouvat… Od Endless jsem pak dostal tip na Zorbu, který v té době trápil hlasivky u Dissolving Of Prodigy (nebo už ne? ani nevím…). Zavolal jsem mu, časem se odvážil i přijet a slovo dalo slovo. Asi sis všiml, že jsem zatím nezmínil žádnou ženskou. Je to tím, že díky událostem v roce 2001 jsem ztratil veškeré iluze o fungování bab v kapele. Zařekl jsem se, že „nevermore“. Nicméně… A jsem u mého oblíbeného nicméně. :) Byl jsem přehlasován a přemluven a do kapely byla povolána Novi, která nějakou dobu působila se Zorbou v ostravských Ashore Of Decadence. V této sestavě jsme nahráli v roce 2002 demoverzi skladby „Trinity“. Resp. chtěli nahrát. Ve studiu se ale ukázalo, že Zorba to svým řevem neutáhne a tak jsem narychlo zavolal Hanele. Přijela, nazpívala a zvítězila. :) A už u nás zůstala… A tak máme baby opět dvě, naštěstí do sestavy zapadly „jak prdel na hrnec“. Krátce nato se stal členem kapely basák Dušan. Tato sestava fungovala asi rok a půl, ale pak to opět zaskřípalo. Na podzim 2003 nás opustil Hynek. Pro SSOGE udělal spoustu práce a jsem mu za to vděčný. V zimě se pak vydal na rodinnou dráhu můj brácha Michal, který to se mnou táhl od začátku „Sajlentů“. Naštěstí měl za sebe náhradu a tak na bubenickou stoličku zasedl Datel, který se předtím nějakou dobu ochomýtal v Dissolving Of Prodigy. Na jaře pak zničehonic zmizel bez jediného slova vysvětlení, v době, kdy už jsme měli naplánované studio, Zorba. Naštěstí jsem natrefil na Hrnce, kterému jsem za trest (to by byla dlouhá historie:) nabídl mikrofon v SSOGE. Přijal a po několika málo zkouškách s náma odjel na křest ohněm do Holandska. Na konci minulého roku jsme pak posílili i na postu kytarovém, kdy se k nám přidal Jarek Adámek (ex-Endless). Ufff… Ale konec dobrý, všechno dobré…

Novinka „Relic Dances“ se rodila poměrně dlouho. Výsledek za tohle čekání rozhodně stojí, přesto – zkus nám objasnit příčinu této několikaleté prodlevy…

V minulé odpovědi jednu najdeš. Další pak bylo (a stále je) to, že jsme opravdu „moravská“ kapela, což přináší docela velké logistické a organizační potíže. V okamžiku, kdy se kapela pohromadě vidí jen jednou/dvakrát za měsíc, to prostě rychleji nešlo. Navíc jsme nikam nespěchali. V neposlední řadě nějaký čas zabrala naše spolupráce s Tomášem Kočkem a přivyknutí si na jeho způsob práce…

Aktuální deska s sebou přináší daleko silnější propojení s folkovou muzikou, než tomu bylo v minulosti. Zajímalo by mě, nakolik této skutečnosti napomohla vaše spolupráce s Tomášem Kočkem a nakolik vaše samotné zaujetí folkem…?

Přesné procenta ti neřeknu, ale je fakt, že lidovou muziku milujeme a jsme na svoje kořeny patřičně hrdí. Apropó kořeny – to bylo vlastně jádro naší prosby na Toma jako producenta – aby z naší muziky šlo jasně cítit, kdo jsme a odkud pocházíme… Snad se nám to podařilo a rozhodně touto cestou půjdeme stále dál…

Mimochodem – spolupráce s čím dál renomovanějším Tomášem Kočkem – mohl by ses o vaší několikaté známosti, která nakonec vyústila v Tomovo producentsví vaší novinky, zmínit trochu obšírněji? Čím Kočko obohatil SSOGE a naopak, čím jste vy obohatili Tomáše? Počítáte s jeho spoluprací i do budoucna?

S Tomem jsme se seznámili někdy v roce 2001. Postupně jsme se sbližovali, on nás seznamoval se světem lidové hudby a my jeho naopak s tvrdou rockovou muzikou, až došlo na jeho producentství a naopak účinkování Sikiho a Hanele na Tomášově poslední desce „Do Tanca!“. Vím, že se stává, že producentem bývá označován i člověk, který se jen několikrát přijde na kapelu podívat do studia nebo má „velké jméno“, které by mohlo desku prodat, ale Tomáš do toho šel naplno a celé si to s námi „odtrpěl“. :) Strávili jsme společně stovky hodin na zkušebně i při našich schůzkách, několikrát byl s námi i na koncertě a z nahrávacího studia se prakticky nehnul. Je ten typ, který se do něčeho zakousne a už se nepustí. Za to vše mu patří náš velký dík! Je jasné, že nás obohatil svými zkušenostmi a jeho charisma se dostalo i do drážek „Relic Dances“. Doufám, že naše vzájemná spolupráce byla přínosem i pro něj. Snad ano, protože jsme už předběžně domluvení na další desce…

„Relic Dances“ je první deskou v diskografii vaší kapely, které dominují ženské vokály Hanky Nogolové. Necítí se nynější growler Hrnec vedle Hanele tak trochu nevytížený, odstrčený do pozadí…?

Tuto otázku jsem hodil v plén v autě při naší předešlé cestě do Holandska. Bylo mi řečeno, že nikoliv. Podívej, je to docela logický proces. Naše muzika je postavená na melodiích, kterým dominují smyčce a zpěv Hanele. Hrncův murmur je naopak jednou z příchutí, jednou z barev v naší koláži. V okamžiku, kdy jeho čistý zpěv bude použitelný, dostane samozřejmě daleko více prostoru. Už teď to na koncertech zkouší a v některých věcech zpívá pod Hanele druhý hlas, takže myslím, že to půjde. Abys rozuměl, v žádném případě nechceme rezignovat na tvrdou muziku…

Texty byly vždy silnou stránkou SSOGE. Kdo se na nich podílel tentokráte, nakolik jste se do nich pokusili reflektovat „své vnitřní já“…? V čem se texty na „Relic Dances“ liší od svých předchůdců na albech minulých? Zajímají vás reakce fandů na vaše texty?

Texty na „Relic Dances“ jsou nedílnou součástí muziky. Jsou inspirovány lidovou tvorbou, ale i když jde o příběhy o lásce či smrti jako nedílné součásti našeho bytí, každý si je může vyložit po svém. Právě proto jsme do bookletu vložili dvojstránku s českými překlady (záměrně říkám „překlady“, ne „texty“). Když si pustíte desku a spolu s hudbou si budete procházet texty v bookletu, uvidíte, že obojí spolu velice úzce souvisí. Co do autorství, nejpilnější byla Hanele, se svou troškou do mlýna jsem přišel i já a na něčem se ještě podílel i bývalý growler Zorba.

Absolvovali jste koncerty před velkými pojmy evropského metalu jako jsou Anathema, The Gathering, Skyclad… Máte za sebou druhou mini štaci po Holandsku. Jaké zkušenosti a poznatky čerpáte ať již ze společných koncertů se zavedenými formacemi, či ze zahraničních turné? Dalo by se říct, že se vaše kapela snaží orientovat na „průlom na západní frontě“?

Definitely yesss. Každý by si měl vybrat, jestli chce sedět ve zlaté kleci české kotliny nebo nést svou kůži na evropský (resp. světový) trh. Myslím, že máme co nabídnout… Co se týče koncertování – jsme rádi za každou šanci předskakování známé kapele. Kde jinde kromě letních festivalů máš možnost zahrát si na kvalitní aparát a světla před spoustou lidí… Navíc třeba tebou zmíněné kapely jsou pohodáři a je fajn si s takovými lidmi pokecat. Když jsi zmínil Holandsko – určitě to nebylo naposledy, co jsme se tam podívali. Je docela vzrušující jet po klubech v zemi, kde vás nikdo nezná a musíte začínat absolutně od začátku. Na lidi buď zapůsobíte, nebo ne. Nám se to zatím docela daří a reakce jsou velice vstřícné…

Které tuzemské a zahraniční kapely jsou tobě osobně v současnosti nejbližší, lidsky i svým vlastním přístupem k hudební tvorbě?

Netřeba asi hovořit o mém zalíbení v Orphanage. :) Dále bych pak mohl jmenovat třeba Orphaned Land, Amorphis, Opeth, Katatonia, severskou „pagan-metalovou“ scénu… Mám prostě rád, když v muzice cítím, s kým mám tu čest… U tuzemské scény nemůžu nezmínit naše stájové kolegy, ne z nějaké solidárnosti nebo proto, že jsem v Redblacku také činný, ale prostě proto, že si opravdu myslím, že patří k tomu nejlepšímu, co tu máme… Pořád ale mluvíme o tvrdě-rockové muzice, která je ovšem jen malým střípkem toho, co v současnosti poslouchám...

Rade, zkus nám v krátkosti přiblížit svůj vztah… k hudbě:

Co na to říct? Muzikou jsem živ, doslova i obrazně. Dělám v hudebninách, pracuji pro REDBLACK, desátým rokem válčím se „sajlentama“… A když přijdu z práce domů, většinou zapnu kompa a pustím zase „mju:zik“…

...ke knihám:

Jsem knihomol. Bohužel už zdaleka nemám tolik času, co dříve… Naposledy jsem asi četl „To“ od Kinga, Coelhova „Alchymistu“ v angličtině a (už poněkolikáté, ale nemůžu si pomoct) Vančurovu „Markétu Lazarovou“…

...k sexu:

Jak se říká u nás na severu – fajné :))) Zvláště pak s tou „pravou“…

...k přírodě:

Pocházím z malé vesničky mezi Hranicemi a Valmezem, takže jsem celé dětství proběhal někde v lese nebo u Bečvy. A musím říct, že mi to ve městě docela chybí. Asi jsem blázen, ale daleko víc ocením dovolenou v podobě prozkoumávání krajů tuzemských (či v nedávné minulosti tuzemských), než se někde válet u moře…

Na závěr nám prozraď plány S.S.O.G.E., které byste rádi zrealizovali v letošním roce…

Hrát a hrát a hrát. Co nejvíce lidí seznámit s naší hudbou a zúročit ty roky práce. V mezičase bychom se také rádi dostali k natočení miniCD se slovanskými verzemi textů, po kterých někteří tolik volají, no a možná by nebylo od věci už opět pracovat na novém materiálu, aby fanoušci nemuseli čekat další čtyři roky…

Odkaz:
http://www.ssoge.com


zpět
Rozhovor přečten: 4322x         Autor: Radek Bubeníček