Whiplash ... Rozhovory ... Rozhovory
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16417 x
CALES
22.10.2006 | 13896 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13419 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13325 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13310 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34319 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14351 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14201 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14187 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13895 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17470 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17432 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15712 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14653 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 235
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
TÖRR
Kulový blesk, co chce žít



     Jako blesk z potemnělého nebe se na pultech zjevilo další studiové album kapely TÖRR. Už název „Made In Hell“ napovídá, odkud pořádný severák vane. Hrátky s elektronickým čertem jsou minulostí, opět na celé čáře vítězí black metal. Nefalšovaný černý kovový živel. Srdce každého fanouška, který nedá dopustit na kultovní alba „Armageddon“ a „Institut klinické smrti“, musí zaplesat. Přešlapování v samplovém kruhu (jednou provždy?) skončeno. Třeste se všichni, kdo jste nad skupinou lámali hůl… Více úvodních slov jistě netřeba. Snad ještě pro milovníky statistik dodám, že kromě odpovídajících Vlasty Henycha a Oty Hereše doplňuje sestavu TÖRRu nově příchozí bubeník Radek Sladký (ex-Ferat).

Vlasto, vybavuješ si přesně moment, kdy jsi se rozhodl, že se s TÖRRem vrátíš ke starému nekompromisnímu soundu bez elektronických přísad? Šlo o náhodný podnět, nebo jsi se touto myšlenkou už nějaký ten pátek zabýval?

Vlasta: O návratu jsem neuvažoval. Hraní s Izzim a Vajdou mě bavilo, ačkoliv si mnoho lidí myslí opak. Došlo ovšem k tomu, že jsem musel s klukama ,,rozvázat pracovní poměr“ pro nedodržení dohod. Jinak TÖRR nemohl dále fungovat a existovat. A po pravdě řečeno jsem vůbec netušil, co bude dál a s kým budu hrát. Jenže zapracovala shoda náhod… Než jsem se totiž stačil vzpamatovat, Oťas dostal ve stejnou dobu padáka z Harleje, takže nebylo co řešit a naše cesty se opět propojily. A styl byl tím pádem danej. Navázat tam, kde jsme spolu skončili. Ota nemusí počítačovou hudbu a já jeho vkus respektoval a nu-metal mu nevnucoval. I kdyby se mi podařilo Otu k týhle hudbě přesvědčit, nevyznělo by to přirozeně a výsledek by vypadal hodně uměle. Kapela by měla pracovat s tím, co má a co umí nejlíp, aby jí to posluchači věřili.

Po delší době v kapele působí Ota Hereš a nutno podotknout, že si vede opravdu skvěle. Vlasto, trvalo ti dlouho, než jsi Otu přemluvil ke spolupráci? Přece jenom jste se nerozešli v nejlepším… Měl jsi v rukávu také jiné varianty, kdyby Ota tvou nabídku neakceptoval?

Vlasta: V rukávu jsem neměl vůbec nic. Naštěstí jsem Otu přemlouvat nemusel. A čas je lék na všechno.

Ota: Já bych k tomu řekl pouze tolik, že nabídka hrát znovu v kapele, kterou jsem zakládal, se mi celkem líbila, a proto jsem ji vzal.

Mohli by jste ve stručnosti popsat proces skládání nového materiálu? Kdy jste začali, kdy skončili, probíhalo vše hladce bez problémů nebo jste se při psaní nových štychů pěkně zapotili atd. atd.?

Ota: Těžko se popisuje, jak se skládá muzika. Záleží na situaci. Někdy mě napadne dobrá melodie úplně náhodou, a tak jdu a zahraju si ji na kytaru. V jiných případech si sednu, brnkám si pro radost a čekám, že nějaký kvalitní nápad přijde.

Vlasta: Rock’n’Roll se nedá vypotit ani vykomponovat. Ten z tebe musí vyjít sám a nejlíp okamžitě. Musíš to cejtit, a pak z tebe padají výborné náměty, ani nevíš jak. Jinak to ani nemá smysl.

Komu je album „Made In Hell“ určené? Domníváte se, že v něm najde zalíbení „mladší generace“, nebo oslovíte „starší pamětníky“, kteří uctívají především nahrávky z počátků vaší kariéry?

Vlasta: Tohle já, když vytvářím nové skladby, nikdy neřeším. Důležitej je náš pocit v kapele, který posléze předáváme lidem a záleží pouze na nich, jak si to sami přeberou.

Ota: Já doufám, že zaujmeme všechny, kdo tuhle muziku poslouchaj.

Mojí favoritkou se okamžitě po prvním poslechu stala skladba „Anální alpinista“, která pojednává o typicky české vlastnosti – „vlezdoprdelismu“… Myslíte si tedy, že je český národ v daném „oboru“ opravdový přeborník? Mimochodem zaregistrovali jste, že také Kabát v písni „Kdo si nechce hubu spálit“ rozebírá podobné téma...

Vlasta: Se Špalkem jsme kamarádi, kteří mají podobný názory a také smysl pro humor. A je tedy úplně přirozený, že nás podobný věci napadaj zcela nezávisle na sobě. Stejně tak je náhoda, že na našem albu já „páčim“ v textu rakve a Milan „páčí“ uhlí. Naše CD vyšlo dřív a vzájemně jsme se o našich textech nebavili. Je to prostě shoda dvou duší. Když jsem nedávno se Špalkem pařil na oslavě konce turné Kabátu, potěšil mě, protože mi pochválil slogan „…když pohřeb tak do země, když rakev tak ode mě…“ a prý jsem ho nasral, že to nevymyslel on, protože ten slogan je podle něj dobrej. A to, že nemám rád „řiťolezce“, je snad z textu dost jasný, ne?

Velmi se mi zamlouvá skutečnost, že album „Made In Hell“ působí naprosto vyváženě a komplexně. Byl to už od počátku záměr zařadit vedle sebe ostré jízdy jako „Někdo to rád mrtvé“, „Extrémní sport“ a hutné pecky typu „Rigor Mortis“, nebo jste se k této konstelaci dopracovali až při samotném tvoření?

Vlasta: Mě zajímá jen to, jestli je písnička dobrá nebo ne. Jiný kritéria pro výběr repertoáru nemám.

Ota: Nicméně žádný záměr, kolik vytvoříme rychlých nebo pomalých písní, jsme předem neměli. Je ale fakt, že když bylo víc rychlejch věcí, soustředili jsme se taky na napsání pomalejší skladby. Ale rozhodně jsme nechtěli nahrát např. speedovou desku.

Ačkoliv jste se vrátili k syrovému black metalu, album vůbec nezní zastarale, ale masivně a úderně… Navíc jste si uchovali tu půvabnou záhrobní atmosféru (mj. „Osud“), tolik typickou pro vaše prvotiny…

Ota: Když jsem opět vstoupil do řad TÖRRu, řekli jsme si s Vlastou, že se pokusíme pokračovat v tom, co jsme spolu koncem osmdesátých let započali. Mezitím, co jsem působil v jiných kapelách, jsem nic podobnýho neskládal, a tak navázat na duch starýho TÖRRu nebyl až tak velkej problém. Pravda, dal jsem si patnáctiletou pauzičku. A co se týče zvuku a celkovýho soundu, tak už jsme o mnoho let dál a je tedy jasný, že se to muselo projevit.

Na albu máte dva hostující muzikanty. Kromě excelujícího Big Bosse si kytarové sólo vystřihl také Miloš „Dodo“ Doležal. Zajímalo by mě však, jestli jste neuvažovali rovněž o Frantovi Štormovi…?

Vlasta: To mě samozřejmě napadlo, ale Frantu už podobná muzika nebere. Škoda.

Podle jakého klíče jste vybírali závěrečné cover verze? Nesouvisí náhodou výběr také s vašimi osobami? Mám na mysli fakt, že Rolling Stones bývají označování za symbol nezdolnosti a výdrže a Venom zase jako kapela, která bořila mýty…

Vlasta: Zajímavá myšlenka. I tak si to můžeš vyložit. Nicméně celá věc je mnohem jednodušší. Zmíněné písně se nám prostě líběj a měli jsme chuť si je natočit.

Ota: „Countess Bathory“ v našem podání je v podstatě pocta kapele, na jejichž základech jsme kdysi vybudovali TÖRR. No a „Sympathy For The Devil“ se nám zamlouvala po textový stránce a hlavně jí výbornou atmosféru vtisknul Big Boss svým zpěvem.

Jak se dnes s odstupem několika let díváš na album „Tanec svatýho Víta“? Proč podle tebe (aspoň z komerčního hlediska) nesplnilo naděje, které jsi do něj vkládal? Myslíš si, že zůstalo z větší části nepochopeno, protože vyšlo ve špatné době?

Vlasta: V podstatě sis odpověděl sám. Do Česka se nový vlivy a hudební postupy dostávaj později a posluchači nejsou otevřeni novým věcem a přístupům. Náš fanoušek je na můj vkus příliš konzervativní. Mně se deska pořád líbí a třeba se k ní posluchači jednou vrátí a ocení ji. V každém případě byl u nás TÖRR první, co tyto postupy vyzkoušel na profesionální scéně, a to má pro mě velký význam.

Nemyslíš si, že bylo lepší, kdybys desky „Tanec svatýho Víta“ a „Morituri te salutant“ vydal jako své sólové počiny? Přece jenom TÖRR vždy platil za symbol black metalové hudby a hlásili se k němu fanoušci, kteří stylové odbočky nepromíjí…

Vlasta: Na tuto myšlenku jsem sice přišel taky, ale pozdě... Dnes už vím, že „Švec se má držet svýho kopyta“. Ale radost z hudby a touha zkoušet nový cesty zvítězila nad kalkulem a „dodržováním image“.

Mohli by jste na následující pojmy reagovat úryvky z vašich textů?

a) MEZILIDSKÉ VZTAHY - „…za třicet stříbrných bys prodal svět, ty hajzle zkurvenej, chcípni hned teď, životem jsi projel, jak kulovej blesk, když prdel někde roztáhli, tak jsi tam hned vlez, byl jsi v ní tak narvanej, že nemohli ani srát…“ („Anální alpinista“)

b) LÁSKA - „…kdo tě mrdá, když ne já…“ („Láska až za hrob“)

c) ŽIVOT - „…nečekej zázrak, že matka tě přemrdá, prostě ses nepoved, to je to hlavní, smrt je vysvobození…“ („Předčasná orientace“) nebo „…tam, kde byl zákaz, já okamžitě šel… nikdy jsem se neposral a rvát jsem se chtěl, já jsem produkt Made in Hell…“ („Made in Hell“)

d) POLITIKA - „…tak se na mě koukni, jak mám rudý tváře, na 1.Máje chci bejt proletářem…pak přijdou domů a buděj se ze sna, co bude zítra za nový hesla…“. („1.Máj“ – píseň z roku 1987)

Považuješ se za člověka, který má rád výzvy a který raději hledá nové boční cestičky, než aby se vydal po všeobecně známé a vyšlapané cestě? I za cenu toho, že se spálí…

Vlasta: Ano. To dokazuje i tvorba TÖRRu. Každá deska je jiná.

Ruku na srdce. Neuvažoval jsi někdy o tom, že kapitolu TÖRRu jednou provždy uzavřeš a postavíš na nohy zbrusu novou formaci?

Vlasta: Skoncovat s TÖRRem mě nenapadlo ani na vteřinu! Je to moje práce, rodina, smysl života a zábava. Kdybych narazil na talentovaný lidi, kteří by projevili zájem, založil bych ještě jednu kapelu, která by se od TÖRRu odlišovala a klidně bych si potom zahrál paralelně ve dvou skupinách.

Na jaře 2004 pojedete společné tour s Root. Chystáte pro fanoušky speciální show s množstvím světelných efektů, nebo budete spoléhat pouze na koncertní alchymii mezi vámi a vašimi příznivci?

Vlasta: Tyhle věci jsou o penězích. Když nám někdo na efekty přispěje, nebo bude chodit hodně lidí, aby se to zaplatilo, tak efekty budou. Koncertní alchymii dodáme stoprocentně! Na turné se těším, bude prdel!

Máš vůbec ponětí, co dnes dělají bývalí členové TÖRRu – Daniel Šakal a Marilyn Monroe?

Vlasta: Ne.

Pokud by jste se ohlédli za historii kapely TÖRR, co všechno by jste viděli?

Vlasta: Spoustu práce, většinou bez finančního efektu. Spoustu zajímavých lidí, hodně legrace, hodně starostí, stovky skvělých koncertů, velká hromada desek, přesah přes hranice ČSSR, statut legendy a hlavně to, že i po sedmnácti letech TÖRR pořád hrne a má skvělý fanoušky. Ota: Teď se soustředíme hlavně na budoucnost. Na ohlížení je pořád času dost! V nejbližší době se chystáme natočit klip k písní „Made in Hell“ a od příštího roku vyrážíme na obsáhlé turné po celé republice, na které nám firma SPV dělá nové plakáty, trička, čepice atd. Navíc Pavel Sochor, náš malíř, nám maluje nové kulisy na scénu, firma Nosferatu nám zhotoví kostýmy a firma Fokus pro nás vyrábí kytary na zakázku (signature modely), které pak budou nabízet i ve svém prodejním katalogu. Už se těšíme na příští sezónu, až vyrazíme v plné síle s naším novým albem „Made in Hell“.

Diskografie:

Witchhammer (demo) 1987
Törr Gang Live (demo) 1989
Kladivo na čarodějnice / Kult ohně (7“) 1989
Masturbace mozku (demo) 1990
Armageddon 1990
Institut klinické smrti 1991
Chcípni o kus dál 1992
Kladivo na čarodějnice 1993
Morituri te salutant 1996
Törr Live 1997
Törr Gallery CD 1999
Tanec svatýho Víta 2000
Made in Hell 2003

Odkaz:
http://www.torr.cz


zpět
Rozhovor přečten: 5572x         Autor: Petr Bidzinski