Whiplash ... Články ... Profily
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16417 x
CALES
22.10.2006 | 13896 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13419 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13325 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13310 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34319 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14351 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14201 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14187 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13895 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17469 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17432 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15712 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14653 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 235
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
NAPALM DEATH – HYPNOS –BRUTALLY DECEASED



Když jsem dostal nabídku sepsat tento tour report, tak se přiznám, že jsem první moment měl tendenci odmítnout, jelikož jsem něco podobného už dlouho nedělal a nebyl jsem si jistý, nakolik by měl takovýto pokus ještě smysl. Protiváhou těmto myšlenkám ale byly časté zmínky mých známých a fans, že svého času tyto reporty četli a že na ně rádi vzpomínají, takže jsem se nakonec rozhodnul otevřít imaginární kalamář a zahrát si na Karla Maye. Ostatně, pokud neuspěju, má redakce nezadatelné právo takovýto grafomanský pokus neotisknout. To, že jej ale momentálně čtete, znamená buď, že jsem uspěl, nebo že si nikdo netroufá mi to hodit do koše.

Nuže. Po dlouhých 6 letech jsme byli konfrontováni s fenoménem zvaným turné neboli česky: šňůra. No, ona to byla spíše „šňůrka“, protože se jednalo pouze o 8 koncertů v řadě, přesto alespoň z mého pohledu – významných. A to zejména z toho důvodu, že jsme jeli jako support anglických NAPALM DEATH, kteří se těší všeobecné oblibě už čtvrtstoletí a u nás se jim vždy mimořádně dařilo.



Když jsem je viděl prvně v Ostravské sportovní hale v roce 1992 spolu s Obituary a Dismember, těžko by mě napadlo, že se s nimi budu jednou týden plácat po ramenou. Takže jdeme na věc:

Dějství první – pondělí 19.3.2012
JABLONEC (Eurocentrum) – 500 lidí Turné začalo smutně, „úmrtím“ úplně nového zesilovače Gallien-Krueger Buráka z Brutally Deceased. Přestože ještě na jeho účtence pořádně neoschnul inkoust, zesík vytrvale odpaloval pojistky vtipně umístěné ne na zadním panelu, ale uvnitř. Snad chtěl čínský dělník českému baskytaristovi zpestřit jeho monotónní hudební produkci na pódiu lekcí ze slaboproudu nebo si Strýček Joe zpoza velké louže nepohlídal kvalitu dodávky tištěných spojů jistě odněkud z Bangladéše nebo Kambodže. Fakt byl ten, že třetí spálená pojistka uzavřela zesilovač znovu do krabice a vystavila mu zpáteční jízdenku do prodejny. Nicméně zmínění BRUTALLY DECEASED byli, a doufám nejenom pro mě, velkým a příjemným překvapením. Byť by jistě škarohlíd namítnul nedostatek originality díky tomu, že hoši naprosto dokonale prezentují typický švédský zvuk „Made in Sunlight“, nevídaná energie, která se valila z pódia, spolehlivě zatloukala do hlav všech přítomných jeden hřeb za druhým. Vše zabetonováno ultrazáhrobním vokálem „Žlababy“, který nedával posluchačům šanci se ani nadechnout. Jejich závěrečný hřeb byl navíc pozlacený – bezchybně podaný cover od Dismember „Override Of The Overture“, pro antilingvisty – otvírák debutní desky „Like An Ever Flowing Stream“. Podtrženo a sečteno – BRUTALLY DECEASED jsou štikou na domácí scéně, o které doufám ještě hodně uslyšíme. Vystoupení HYPNOS komentovat nebudu, toto hodnocení určitě to rádi napíší jiní, třeba zrovna na jiném místě tohoto čísla RockHardu. Snad jen sebekriticky podotknu, že první koncert turné s sebou většinou nese drobné nedostatky, za což se Jablonečákům dodatečně lehce omlouvám – tedy v případě, že by se jim snad něco úplně nezdálo.
Už nástup „Módní policie“ nazvané NAPALM DEATH je fenomén sám o sobě. Čtveřice Mitch, Shane, Danny a Barney, která je spolu už 20 let, přišla na pódium jako by neběžel čas, vizáží počínaje a extrémní hudební prezentací konče a jen tohle málo by stačilo k tomu, abych smeknul svoji umolousanou hučku až na zem. O NAPALM DEATH si vždy spolehlivě vylámaly zuby všechny možné trendy, protože je odjakživa ignorovali a šli si svou cestou. Shanovo nemaskované „kolečko“ na hlavě budiž tím nejmenším důkazem. Taky díky tomu za sebou vlečou armády následovníků („Leaders, not Followers“, že ano) napříč všemožnými hudebními žánry a společenskými vrstvami.



Proto bylo na koncertě vidět jak metalisty, tak pankáče nebo lidi s vizáží „úředníka“. Tato antimetrosexuální skvadra začala výtečným otvírákem „Circumspect“ z posledního alba „Utilitarian“, do kterého se po reprodukované brnkačce opřeli mocným „kilem“ Mitch se Shanem a pak se už jen čekalo na sexy dancera Barneyho, který chvíli poté už řval do mikrofonu, nekontrolovaně zmítaný post-epileptickými záškuby. A lidi pod pódiem se mohli zbláznit. Hrálo se z většiny jejich alb a po hodině se v jabloneckým Eurocentrem určitě vznášely litry odpařeného potu. Plný počet bodů.

Dějství druhé – úterý 20.3.2012 CHEB (KC Svoboda) – 420 lidí
Po noci strávené v Praze u Tomáše z pořádajících Obscure, kdy nás víc zajímaly jeho metalové magazíny, knihy a CD´s, nás v poledne a ne zcela vyspané vyzvedává Žlába z Brutally Deceased a řítí se s námi so Sudet. Stejně jako včera nás vítá nový obrovský a moderní kulturní dům, ten dnešní je navíc skoro něco jako panic. Jsme tam asi třetí akce vůbec, z toho první metalová. Potřebuju udělat rozhovor do časopisu, a proto vynechávám vykládání dodávek a vetřu se do pokladny, kde v klidu za okénkem ťukám do notebooku. Těm, co se za tímto okénkem marně domáhali vstupenek, se omlouvám a doufám, že se nakonec na koncert dostali, já se totiž neživím prodáváním vstupenek. Dnes se navíc dostavili naši staří známí z Pandemie, tentokrát z 25% rekonstruovaní novou posilou. Koncert sám z větší části kopíroval ten včerejší, jen jako zahajovací kapela vystoupili Onanizer s bubeníkem z Agathocles v sestavě. Brutally Deceased vyztužili svoji útočnou řadu druhým kytaristou Štembusem, aby se radlice jejich buldozeru ještě o několik decibelů rozšířila, Hypnos nečekaně upravili playlist (zpěvák to sice zjistil až na konci setu, ale kapela je už tak vycvičená, že to zvládla bez mrknutí oka) a Napalm Death si znovu užívali rekordní návštěvy, jakou Cheb na metalové akci sotva pamatuje. Po koncertě nastává tradiční rutina, rychlé balení aparátu a nakládání aut, abychom mohli opět vyrazit směr Praha. Tentokrát už necháváme Tomášovy tiskoviny v klidu a před čtvrtou ranní padáme na hubu.

Dějství třetí – středa 21.3.2012 PARDUBICE (Žluťák) – 500 lidí
Ten Žlába je přesný jak hodiny – na minutu přesně ve 12:00 parkuje před domem. Je vidět, že dlouholetá práce pro Obscure ho patřičně poznamenala, myšleno samozřejmě v pozitivním smyslu věci. Jeho „švédi“ přeskládali zavazadla a okolo 14:00 už parkujeme u klubu. Tentokrát se jedná a poněkud menší sál s nižší maximální kapacitou. Náš „předvoj“ v sestavě Tomáš Karlík, Praso a Sváča, jako ostatně na každém koncertě, vyrážel pravidelně o hodinu před námi, aby připravil catering a sál na příjezd kapel, protože pro pořadatele není nic horšího než hladový muzikant. Najezený muzikant spokojeně mručí, vtipkuje, posléze hledá záchod a hlavně – neprudí. Takže se vrháme na svačinu a začínáme stavět pódiovku. Komentář samotného koncertu omezím pouze na sdělení, že vše odstřelili zahajující Needful Things a pak už se na mnohem menší pódium než předchozí 2 dny seřadili Brutally Decesed, aby nás pozvali do Stockholmu. Pokud se ptáte na Napalm, samozřejmě to zase rozsekali, jako vždy a já si jako vždy nenechávám ujít jejich nástup. Dokonalé divadlo.
Spíme konečně v místě, takže ihned po naložení seženeme všecky rozeběhnuté kuřata do auta a já jako velitel vozu a řidič v jedné osobě přivážím českou část cirkusu před hotel, kam se dostáváme dříve než obyčejně. Minipárty na našem pokoji trvá asi do 4 do rána, ale dle všeho proběhla velmi spořádaně, protože mě to ani nevzbudilo.

Dějství čtvrté – čtvrtek 22.3.2012 OSTRAVA (Garage) – 600 lidí
Ráno si díky tomu, že jsem zalehnul ihned po příjezdu, nenechám ujít snídani, protože co? Protože není nic horšího než hladový muzikant, jak už víte! Zbytek Hypnos si to už asi taky bude pamatovat, protože zoufalé hledání první benzinky a žvýkání otřesné bagety jim potom moc dobře neudělalo. Přejezd není nijak dlouhý a proto dopřávám Žlábovi odpočinek a chápu se řízení. Mimochodem, Žlába se osvědčil taky jako naprosto bezkonkurenční DJ, protože v jeho mobilu nechyběl žádný základní kámen death metalové scény a my během našich cest sjeli komplet celé Švédsko první poloviny 90.let, čili hlavně Entombed, Dismember a Grave plus hodně jejich evropských i amerických souputníků jako Malevolent Creation nebo Gorefest a nikdy jsme ho na ničem nenachytali.
Kdo někdy byl v Ostravské „Garáži“, tak mi dá za pravdu, že to je jeden z nejlepších klubů v ČR. Parádní pódium a sál s kapacitou určitě pes 1000 lidí, se stylovou restaurací a la „Mazaný králíček“ a velmi dobrým zázemím. Přijel i Przemek z Mad Lion, který nám nedávno vydal reedici prvních 2 alb a spousta známých. Koncert otvírají Pigsty a sál se zvolna plní…. My jsme byli v Ostravě během 15 měsíců už potřetí a znovu musím napsat, že Ostrava rules! Pekelná atmosféra a záplava blikajících foťáků, výborná zpětná vazba z publika a to vše podpořeno super světly a ozvučením. Zřejmě nejlepší show na turné, i když mě asi nejvíc bavil Cheb, nicméně reakce byly všude hodně podobné, taky díky tomu, že turné Napalm Death vždy spolehlivě plní sály už mnoho let a to se pak topí pod kotlem mnohem snadněji. Jen se všem dodatečně omlouvám a hlavně Igorovi, že jsem mu v rozjezdu přídavku vykopnul kabel z vysílačky a učinil z něj mima s kytarou před rozdivočeným davem. Naštěstí stačil můj pohled ostřížím okem, pár přesných hmatů a jelo se dál. Nicméně zlatým hřebem večera bylo ubytování ve 4-hvězdičkovém Clarion congress hotelu, kde jsme uspořádali party opět na našem pokoji, jistě ke všeobecné radosti obyvatel sousedních pokojů. Ale chovali jsme se velmi způsobně, mluvili spisovně, pivo pili ze skleniček a někteří se dokonce osprchovali. Všemu nasadil korunu nezničitelný DJ Žlába, který na ochmeleného Pegase vybalil z mobilu „Žeravé znamenie osudu“ od nejenom jím oblíbené Tublatanky. Mezi několika mrtvými a raněnými jsem našel ovladač od televize a naladil si „Eyes Wide Shut“ od Kubricka. Nakolik bylo mým velkým přáním shlédnout oblíbený film až do konce, ani velmi nadstandardní koncentrace sladkých dívčích ňader na obrazovce nezabránila tomu, abych zakrátko rovněž nepadnul za vlast.

Dějství páté – pátek 23.3.2012 SLAVONICE (Kulturní dům) – 700 lidí
Budíčkem mi bylo zesilující zvonění telefonu – kolega z práce. Uffff, snažím se nevzbudit ostatní a polomluvou právě vzbuzeného samce středního věku naviguju ruku na myši počítače vzdáleného ode mě asi 170 km. Bohužel, má nedokonalá ohleduplnost vůči spícímu Pegasovi a Igorovi, vyvolala na druhé straně imaginárního drátu dojem, že si hraju na důležitého protivu.



Nepomohlo ani mé pozdější vysvětlování, že jsem nahlásil, že mi můžou volat denně od 8:00 a já trpěl trýznivou výčitkou, poněvadž bylo už 9:00.
Snídaně geniální, personál nás obskakuje stejně jako úporně vyžehlené manažery u vedlejších stolů a jeden z učňů zálibně vzhlíží k Shanovi – později na sebe vyzradí, že on je taky metal a Napalm má moc rád. Cesta vede kus po dálnici, pak se už kodrcáme okreskami až ke Slavonicím, já opět za volantem a Žlába s nevyčerpatelnou mobilní diskografií v ruce. Za námi kompletní sestava HYPNOS (čti: ájpneš) a BRUTALLY DECEASED (čti: brutelity dykejsíd).
Slavonice se pomalu stávají zvláštním fenoménem. Středisková obec na hranici s Rakouskem už několik úspěšných metalových koncertů zažila a dnešní měl být zatím tím největším, což byla pro místní velká událost. Důkazem byly plakáty třeba v masně nebo návštěva starosty v sále ještě dlouho před začátkem. Obavy o počet příchozích byly velmi brzo rozptýleny – lidí přišlo skoro 700!!! No masakra. Zahajují March of the hordes a BUT, pak už obrovské pódium okupuje stabilní trojice BD+HP+ND. Parádní report na tento koncert najdete třeba na linku:
http://sicmaggot.blog.cz/rubrika/reporty.
Spíme v jednom z místních penzionů, já opět v roli zodpovědného hlupáka přicházím o grand finale, kdy okolo 4 hodiny ranní je v předsálí údajně neskutečné panoptikum zbořených lidí. Doloženo velkolepým příchodem Pegase na pokoj, kdy se rozletěly dveře a na zem se s rachotem zřítila hrouda oblečení v němž byl výše jmenovaný, zavalený cestovní taškou, židlí a kusem válendy. Spící část kapely – tedy já a Vlasa – se vůbec nelekla a vůbec se minutu zmateně nerozlížela po pokoji, co že se to děje.

Dějství šesté – sobota 24.4.2012 TRENČÍN (SK), klub Piano – 450 lidí
Celé dopoledne je věnováno čerstvým zážitkům uplynulých několika hodin, takže mám chvíli pocit, že jsem na trhu, nicméně únava vítězí a za hodinu už vezu 8 Sněhurek. Krátké mezipřistání v Uherském Hradišti, kde jsme vyložili část nepotřebného vybavení a už jsme v Trenčíně. Piano je dalším v řadě skvělých klubů, dokonce s obrazovkou přes celou zadní stěnu pódia. Velmi příjemné je setkání se spoustou starých známých, jako jsou kluci z Depresy včetně jejich ex-frontmana Dragana nebo bývalý zpěvák Dementor a God Defamer – Zino a neméně příjemné je vidět na pódiu jednu z nejlepších a nejoriginálnějších současných kapel na Slovensku – ČAD. Trojice v čele s Pištou Vandalem nedávno získala dokonce prestižní ocenění radia Head. „Tam kde rástla pšenica, sa tráva zelená, budeme žrať loptičky, čudná zámena“ se nese sálem skladba „Skaza“ golfovým ihriskám. Tohle můžu! Další průběh opět kopíruje předchozí večery, včetně hotelové minipárty. Ale čeká nás zatím nejdelší přesun do Košic, takže to zbytečně nenatahujeme a spouštíme koncert č.2 v peřinách. Tentokrát se mimořádně vyvedly basy a pozouny.

Dějství sedmé – neděle 25.4.2012 KOŠICE (SK), Colloseum – 400 lidí
Košické Colloseum je určitě velmi zajímavým místem ke hraní, nicméně vykládání nástrojovky v uličce pouze o 20 cm širší než dodávka je jistým dobrodružstvím, zpestřeným diskusí s městskou policií. Naštěstí jsou v pohodě, stejně jako majitelé klubu, cítíme se velmi dobře. Zatím nejmenší pódium na turné, ale docela bez problémů se srovnáváme. Dnes zahajují opět ČAD a líbí se mi snad víc než den předtím, jejich hudba i osobnosti jsou nakažlivé a já už mám viditelné symptomy choroby. Při „Skleněné veži“ mám husí kůži, masakra. Malé pódium dnes svědčilo zejména Napalm Death, kterých bylo na pódiu střídavě od 5 do 12, lidi se mleli přes sebe a docela mě dostal jeden maník v první řadě, který znal většinu textů. Chlapče, to je na medaili. Napalmové peklo zase výmluvně demonstroval Barneyho zamotaný kabel od mikrofonu uprostřed pódia, poněvadž ten hoch krouží pořád jen proti směru hodinových ručiček a tak se mu šňůra během koncertu vždy zkracuje na 20% původní délky.
Spaní je dnes přímo nad klubem, takže se nikam nejede a to byl očekávaný impuls pro spoustu přítomných k nezávaznému korzování a rozlévání piva po dlažbě. Zkrátka, opět se to protáhlo do pozdních ranních hodin a já si opět hrál na zodpovědného.

Dějství poslední – osmé – pondělí 26.3.2012 BUDAPEST (HUN), Klub 202 – 350 lidí
Pondělní příběh začíná docela tragikomicky. Aniž bychom se nadáli, jsme za maďarskou hranicí a my máme hlad. Zapadneme do prvního bistra u silnice a pokoušíme se objednat jídlo. Servírka bohužel vytrvale ignoruje jakékoliv pokusy o jiné věty než ze maďarského slovníku, takže se nechytá angličtina, němčina, ruština a ani slovenština. Nakonec naši rozmrzelost docela zažehluje obstojné jídlo a my pokračujeme na Budu….nebo Pešť….nebo oboje. GPS nás spolehlivě navede opět přímo ke klubu, který vypadá moc dobře (jedná se o bývalý Wigwam). Obrovský prostor zařízený v indiánském stylu, velmi vysoké pódium a vynikající jídlo. Domácí předskokani Freedom Is A Lie mě bohužel ničím nezaujali a po týdnu na cestách a značném nedostatku spánku spíš dávám přednost relaxu v šatně. Tam zjišťuji, že stejný nápad předem mnou dostala i většina Hypnos a Brutally Deceased, vypadá to tam jak v Lourdech před započetím léčebných procedur a není si kam sednout. Takže jdu do jídelny, cestou míjím Igora, který nenápadně cedí přes zuby: „Dekolt té mladššššší kuchtiččččky!“ Pravda, slečna dobře věděla, že jde pracovat mezi tlupu chlapů, takže se náležitě provokativně vyzbrojila, ale když už se celý článek hraju na slušného a zodpovědného, přece si to nakonec nepo…to, ne? Děvčata mě nezajímala a hleděl jsem si jen 100% odvedené práce na pódiu.

Po koncertě rychle balíme a nakládáme dodávky. Ta větší s Napalm Death a Obscure teamem jede dál do Rumunska a pak do západní Evropy, my s Brutally Deceased domů – turné pro nás končí. Paradoxně ve chvíli, kdy člověk začíná přivykat životu na cestě a kdy se nám všem nechce rozloučit, takže to děláme rychle, poslední společné foto všech kapel na rozloučenou, vrácení podvazků kuchtičce a již pevné chlapské dlaně svírají volant našeho přechodného domova na kolech, řidič si píská, že tvrdej chleba má a za mnou cinkají prázdné lahve od piva. Což k smrti nesnáším!!!!! Mezipřistání v Piešťanech (5 minut budíme Pegase!), v Luhačovicích (Vlasa) a Uherském Hradišti (já)…..zbytek posádky s Igorem míří na Brno a pak Prahu. Napouštím vanu a v 7:00 padám do postele, z níž s jednou přestávkou vylezu až za 24 hodin.

Závěrem nelze alespoň v krátkosti nepoděkovat Tomovi, Obscure production a Shindymu za precizní a profesionální práci a za organizaci celé šňůry vůbec, za to, že jsme mohli být součástí tohoto extrémního cirkusu a samozřejmě všem, kdo se přišli podívat. A vy ostatní si to aspoň přečtěte.

Fotografie: Marek Koprowski a Pavla „Pájulka“ Svobodová


zpět
Článek přečten: 8991x         Autor: Bruno